Студопедия

Главная страница Случайная страница

Разделы сайта

АвтомобилиАстрономияБиологияГеографияДом и садДругие языкиДругоеИнформатикаИсторияКультураЛитератураЛогикаМатематикаМедицинаМеталлургияМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогикаПолитикаПравоПсихологияРелигияРиторикаСоциологияСпортСтроительствоТехнологияТуризмФизикаФилософияФинансыХимияЧерчениеЭкологияЭкономикаЭлектроника






Státoprávní věda






Ekonomie -je vedni disciplí na skoumajici neobecnejsi souvislosti ek.zivota spolecnosti, vyuzivani vzá cný ch vstupu k vyrobe ekonomický ch statku, a rozdelovani statku mezi ek.subjekty s cilem uspokojuvani potreb.

1. Ekonomie zabiva se tremi nejdulezitejsimi otá zkami – co vyrá bě t, jak, pro koho

2. Způ soby ř eš ení (systé my) – zvyky(ek.chovani zalozeno na tradicí ch a zvycí ch), trh(zadni zá sahy vlá dy do ekonomiky kapitalizmus 19 stoleti), plá n(rizeni celé ho ekonom.systemu vladou s pomoci centrá lní ho planu, byvale social.staty, monopolni postaveni vyrobcu.

3. Ekonomické subjekty: stá t(vstupuje do ek.systemu s cilem ovlivň ovat k veř ejné mu prospechu), domá cnost(cil uspokojeni svý ch potreb.Vlasniki vyrobnih faktoru které poskytuji firmam zaucelem ziskani duchodu. Firmy ek.subjekty zabyvajici se vyrobou statku, snazi maxim.zisk,, vlasniki vyrobnich faktoru.

4. Pozitivní (analizuje a popisuje skutecny stav a chovani ekonomiky) a normativní (hodnoti stav ekonomiky, pozornost etickym a socialnim otazkam)

5. Mikro(zkouma individualni chovani dilcich subjektu ekonomiky a jejich vzá jemný ch vstahu(rozhodov.spotreb., uspokojovani potreb) a makroekonomie(globalni ek.jevy, analizuje narod.ekonomiku, vstahy mezi nima, ekonomika jako celek, vyvojove tendence ek.rustu, nezamestnanost, inflace.)

6. Ekonomický statek – cokoliv co je uzitecne a vzacne.Už iteč nost(uspokojuji nejakou aktulnou potrebu) a vzá cnost (statek je dostupny pouze př i urcite namaze, clovek musí se vzdat neceho jiné ho.)

7. Služ ba zvlastni druh statku, nemá materezlizovanou podobu(nehmotne, neviditelne, neskladovatelnem a neziskatelne ek statky)

8. Vý roba (př emě na statku ve statek ci jiné stupy) – prá ce (lidska cinnost, ma podobu odpracovanych hodin), pů da(produkt př í rody, zemedelsky, pozemsky, pozemkova renta), kapitá l(penezni odmena, urok, podnikatelsky zisk)

9. Spotř eba – koneč né využ ití statku k uspokojeni potreb.Soukromá (domacnosti, firem př i usp.potreb) a veř ejná (zabespeceni služ eb obcanu statem(policie, armada, skolstvi)

10. Ekonomické sektory – primá rní lstvim(veskere cinosti spojeni se zemedelstvim a hornictvim, sektor ma nizkou pridnou hodnotu), sekundá rní (obor spracovatelskeho primyslu) a terciá rní (poskytovani služ eb)

11. Trhy (je oblasti ekonomiky ve které se stretava nabí dka a poptá vka a kde dochazi ke smene statku mezi subjekty ekonomiky)

11.1. Podle velikosti: Mí stní (mě sta, okresu), ná rodní (jeden stat), svě tový (globalni)

11.2. Podle množ ství smenovaneho zbož í: Dí lč í (obchoduje se s 1 druhem zbož í) a agregá tní
(veskere druhy zbož í)

11.3. Podle predmetu zmeny: Peně z, vý robku a služ eb, vý robní faktory

12. Nabí dka (sour vš ech zamyslenych prodeju se kteremi prichazi subekty na trh pro ruznych cená ch)
a Poptá vka (sourh vš ech zamislenych koupi spotrebitelu za př í sluš nou cenu)

12.1. Graf – poptá vka, nabí dka, trž ní rovnová ha, př ebytek a nedostatek, př esuny krivky

12.2. Druhy (individuá lní nabí dka jedneho zbož í jednem ek.subjektem), dí lč í (nab.jednoho zbož í vsemi ek.subjektami) a agregá tní (nab.vsech druhu zbož í od vš ech subjektu))

13. Konkurence – je boj subjektu, které se stretavaji na trzí ch a bojuji mezi sebou ek.prostredky o spl.cilu.

13.1. Na trhu (konk.boj mezi nabizijicimi kteř í chteji prodat zbož í za nejvyš š í cenu a poptavajicimi kteř í ochotni koupit za conejnissi cenu),
Na straně nabí dky (max vse zisky, prebzit zakazniki) nebo Poptá vky (deficit, snaha o co najlevnejsi nakup)

13.2. Cenová (snizovani prodejni ceny) a necenová (zvysovani kvality rekl.kampanija)

13.3. Dokonalá (mnoho vyrobcu na trhu, volny vstup a vystup na vyrobni odvetvi) Nedokonalá (monopol(je jediny vý robce, plna kontrola nad prodejni cenou) a velka skupina nabí zí rozliseny vý robek.Oligol (maly poč et firm brani vstup dalš í ch firem)),

14. Obchodní prá vo je soubor pravnich norem v ramci obč anské ho prava, upravuje postaveni podnikatelu a jejich vstahu)

15. Prameny OP

15.1. Hl.pramen Obch. zá koní k, (opravuje typy smluv, obchodni, společ ní ky)

15.2. Souvisejí cí př edpisy (obch. Zak. Který opravuje prava a povinosti mezi obcany)

15.3. Obchodní zvyklosti (co je zvykem v dane země)

15.4. Zá sady – např. dodrž ení smluv, poctivost, kalamani zakazniku apod.

16. Podniká ní - soustava cinnosti provedena samostatne na vlastní jemno na vlastní zodpovednost za ucelem dosazeni zisku) Soustavná, samostatná, vlastní jmé no, vlastní odpově dnost, zisk

17. Podnikatel

17.1. Osoba zapsaná do OR (akciova spol., sro, komandytni spol)

17.2. Ž ivnost podniká ní (na zivnostnensky list, remeslniky, opravar, elektrikar)

17.3. Jiné než ž ivnost podn.(prekladatele, tlumoč ní ky)

17.4. Země dě lská vý roba (provozuje země dě lskou cinnost)

18. Vznik a zá nik společ nosti

18.1. Spol smlouva

18.2. Zanik – vymaz z OR, mož né likvidace

19. Obchodní společ nosti

19.1. VOS (verejni obchod.spolecnost) ruceni omezeni, vsechni ruci)

19.2. KS – komanditista a komplementá ř (neomezeně) (aspoň jeden spolecnik ruci vyse své ho nesplaceneho vkladu)

19.3. SRO (ruci se do vyse vkladu) 200 ooo

19.4. AS (velke podniky)

19.5. Dalš í – druž stva(min 5 clenu, ne ruci za zavazky, plati spolecen.vklad, byt, zemedelcy), Stá tní podniky(posta, vojenske podniky), neziskové organizace (mohou provozovat zisk se nerozdeluje)

20. Ž ivnost (podnikatelska cinnost provedena podle zivnostenskeho zá kona c.455/1991sb)

20.1..Podminky provoz.zivnostni: Vš eobecné (dosazeni 18 let) a zvlá š tní (odborne vzdelani)

20.2. Druhy zivnosti: Ohlaš ovací (volné (nejsou podmí nky pro provozovani), ř emeslné (kvalifikacni skouska nebo praxe) vá zané (odborna spusobilost) a koncesované

21. Pení ze (jakykoliv ekonom.statek) Plni funkce:

21.1. Prostř edek smě ny, uchovatel hodnoty, zú č tovací jednotka

21.2. Formy peně z: kov, papí r, elektronické pení ze

22. Inflace

22.1. Pojem– je rust cenove hladiny v ekonomice, opacnym pojmem je deflace (pokles kupni sily penez), indexy(vyvoj inflace meri se s pomoci cenovych indexu: Index spotr.cen., Index cen vyrobku., deflator HDP), oč eká vaná a neoč ekovana.

22.2. Typy: mí rná (do 10% nemá negatyvni vysl., padivá (10-100% znacne ekonom.naklady) a hyperinflace (100% a vic pení ze prestavaji plnit sve funkce)

23. Bankovní soustava
CB (instituce.zarizena vladou ma v bankovni soustave zvlastni postaveni) Hl funkce: pece o stability meny,, regulace bank.soustavy, poskytov uveru, dozor nad cinnosti KB) Hl.ustredni bank v ekonomice.urcuje urokovou sazbu za ni KB se mohou pujcovat.

23.1. CB+KB

23.2. CB: PMR, operace na trhu, udrž ení mě ny, diskontní sazby

23.3. KB: Financni instituce, nejpocetnejsi slozka bank.siustavy)Cinost aktivni(posk.uveru)
pasivni(prijmani vkladu a uveru) Zprostredkovatelske(prevody penez z uctu na ucet, služ by zakaznikum).investič ní a komerč ní bankovnictví, ú rok a ú roková sazba

24. Meziná rodní mě nový systé m a mě nový kurz (sourh vzá jemný ch vazeb mezi menami jednotlivý ch stá tu a oblasti vznik 19 st..) Stabilita systemu zajistovana Mez.Menovym.Fondem.Pomoci pů jč ek resi neovnovahu mezi zemi) Funfovani menoveho systemu napomoha Svetova Banka (pomoc a uvery rozvojovym zemim)
Menovy kurz (pomer v jakem 2 meny navzá jem smenuji)

25. CP

25.1. Dluhopisy (uverove cenne papiry s pevnou stanovenou dobou splatnosti(urok))

25.2. Akcie (vydane akciovou spolecnosti, trvaly podí l, pravo na devidenty, podí l na zisku)

25.3. Smě nky (smeny dluznicky zavazek, splatny k urč ité mu datumu)

25.4. Š eky (vlasnik uctu prikazuji vyplatit dorucitelu seku peneznu castku)

26. Burzy – CP(mě sta zhromazdovani subjektu, které je zvlá š tní m zpusobem organizovano, podle zvlá š tní ho zakonu a burzovní ch predpisu) Druhy burz (CP, Zbozove, Lodniho prostoru)

27. Osobní finance (ulozeni prostredku s cilem zhodnotit v case.

27.1. Spoř í cí ú č et(zhodnocuje pení ze, vyssi urokovou sazbou nez BU, sanksancni poplatek se neplati), Termí novaný vklad(ulozeni penez do banky na pevne stanovenou dobu, sankcni poplatek se plati), Vkladní kní ž ka(potverzeni vš ech vkladu a vyberu), CP

27.2. Spotř ebitelsky ú vě r(pů jč ka fizicke osobe(20-100ooo), hypoté ka(dlouhdoby uver zajisteny nemovitisti, k vystavbe nebo splaceni), kontokorent(precerpani fin.prostredku), leasing(najem porizovane vě ci, auta)

28. Hospodá ř ský cyklus (Cela ekonomika a jeji produkt se vyvije cyklicky) Stadije: Recese(když realny produkt klesa po dobu 6 mesicu) Dno(když produkt ma nejnissi urovni v danem cyklu) Expanze(dochazi k rustu produktu) Vrchol(bod maxima produktu) Cykly souvisi se zmenou technologie a statni spravou)

29. Makroekonomicke cinitele: 1.HDP(je celkova penezni hodnota zbož í a služ eb vytvorena v urcite obdobi 1 rok, v dane ekonomice). NDP(to co bylo vyprodukovano ve vlasnictvi ocanu dané ho uzemi), 2.Nezamě stnanost(se meri s ekonomicky aktivnych obyvatel zemi od 15-60 let.Nezapocita se studenty, invalidy, zeny na mat.dovolene, vojeny) 3.Inflace(rust cenove hladiny v ekonomice),
4.Platební bilance(objem vš ech plateb do zahranici a ze zahranici.Sklada se z BU, fin uctu, kapital uctu, deviz.reserv)
+ export zbož í a služ eb - import
Investice odliv investic do zahranici
Platby Platby do zahranici

30. Integrace – prohlubová ní spoluprá ce: hospodá ř ská, prá vní, bezpeč nostní a politická.

31. Formy integrace: smlouvy a ú č ast v mezin organizací ch

32. OSN – mí r, bezpeč nost a spravedlnost, 1945. Rada bezpeč nosti – 15 č lenů, 10 je volený ch. Vá lné shromá ž dě ní – vš echny č lenské země, Meziná rodní soudní dvů r – meziná rodní obchodní spory. Sekretariá t – vý konný orgá n. Meziná rodní trestní soud – genocí d a vá leč né zloč iny. Rezoluce, embargo, sankce a vojenský zá sah, ofic. Pozorovatelské mise. Generá lní tajemní k – Pan Ki Mun.

33. Ost. mezin. organizace zač leně né do systé mu OSN: Meziná rodní mě nový fond – ú vě ry. UNESCO – kultura. Seznam kulturní ho dě dictví. Svě tová zdravotnická organizace.

34. NATO 1949 obrá na proti SSSR. Orgá ny: tajemní k, Rada NATO a vojenský vý bor. 28 zemí. Tajemní k Anders Fogh Rasmussen. Dř í ve existovala Varš avská smlouva – rozpuš tě na po pá du komunismu.

35. Meziná rodní č ervený kř í ž – 1863, humanitá rní pomoc. Č R od roku 1999.

36. Meziná rodní olympijský vý bor – 1894, rozvoj sportu, zimní a letní olympijské hry.

37. OBSE – organizace pro bezpeč nost a spoluprá ci v Evropě – pozorovatelské mise.

38. SNS, Francouzské společ enství, Britské společ enství ná rodů – př edevš í m hospodá ř ské vztahy.

39. EU – politická a hospodá ř ská integrace. Maastrichtská smlouva (1992). 28 č lenů. Evropská rada – př edstavitele č lenský ch stá tů, dvakrá t za rok. Rada EU – ministř i č lenský ch stá tů, jen urč ité oblasti. Evropská komise – vý konná moc. Evropský parlament – zá konodá rný orgá n. Evropský soudní dvů r – nejvyš š í soudní orgá n EU. Č R od roku 2004.

40. Dů sledky vstupu Č R do EU: jednotný trh, volný pohyb, dotace.

41. Ekonomika Č R –

41.1. Hrubý domá cí produkt dosahuje vý š e vyspě lý ch stá tů svě ta, 82 % prů mě ru EU. Č eská ekonomika tak svou vý konností př edbě hla v roce 2005 ekonomiku Portugalska, poté Ř ecka, Kypru a nyní se blí ž í ú rovni Itá lie a Š paně lska.

41.2. Nejvě tš í m zahranič ní m obchodní m partnerem země je Ně mecko.

41.3. Po roce 1989 doš lo k transformaci centrá lně ř í zené ho hospodá ř ství a privatizaci stá tní ho majetku.

41.4. Tak jako vě tš inu stá tů svě ta, i Č eskou republiku zasá hla svě tová ekonomická krize. Projevila se zejmé na poklesem HDP, zvyš ová ní m nezamě stnanosti a rů stem zadluž ení stá tu. Bankovní systé m oproti tomu krizi odolal a negativní jevy nebo př í mo krachy bank jako v jiný ch stá tech EU se neuskuteč nily.

41.5. Ke klí č ový m nerostný m suroviná m tě ž ený m v Č esku patř í č erné a hně dé uhlí.

41.6. Pě stuje se hlavně obilí (pš enice, ječ men, kukuř ice), brambory, cukrová ř epa; z technický ch plodin len a ř epka. Vý znam má i pě stová ní chmele, sadař ství a vinohradnictví. Zá kladem ž ivoč iš né vý roby je chov skotu, prasat a drů bež e, dá le vč elař ství nebo chov sladkovodní ch ryb (zvlá š tě kaprů).

41.7. Hlavní mi prů myslový mi centry jsou Praha, Brno, Ostravsko, Plzeň a Mladá Boleslav. Mezi hlavní odvě tví v Č esku patř í prů mysl chemický, strojí renský, hutnický a potraviná ř ský. Dalš í vý znamná odvě tví jsou energetický prů mysl, stavebnictví a vý roba spotř ební ho zbož í.

41.8. Velký vý znam, zvlá š tě pro export, má automobilový prů mysl. Nejvě tš í m vý robcem automobilů je společ nost Š koda Auto.

41.9. Nejvě tš í podí l na č eské m HDP mají ale služ by.

41.10. Č eské hospodá ř ství zí ská vá vysoké př í jmy z cestovní ho ruchu. Zejmé na se jedná o lá zeň ská mě sta jako Karlovy Vary, Mariá nské Lá zně a Františ kovy Lá zně, ale také historická sí dla jako Č eský Krumlov, Kutná Hora, Karlš tejn. Vý znamné rekreač ní oblasti mimo mě sta jsou Č eské Š vý carsko, Č eský rá j, Krkonoš e a Š umava.

41.11. Jsou zde zastoupeny vš echny druhy dopravy, kromě dopravy po moř i. Vodní, ž eleznič ní, silnič ní a letecká a dalš í (ropovod). Nejvě tš í vý znam má silnič ní a ž eleznič ní.


 

Stá toprá vní vě da

1. Stá t – politické organizace lidské společ nosti sdruž ují cí obyvatele na jednom ú zemí.

1.1. Znaky stá tu – organizace, prá vo, ú zemí a obyvatelstvo, stá tní suverenita.

1.2. Funkce stá tu

1.2.1. Vnitř ní – bezpeč nostní, prá vní, sociá lní, kulturní, ekonomická.

1.2.2. Vně jš í – diplomacie, zahranič ní obchod a obrá na.

1.3. Teorie vzniku stá tu – ná bož enská, patriarchá lní (rozš í ř ení rodiny), mocenská (uplatně ní sí ly).

1.4. Formy stá tu

1.4.1. Nedemokratické – aristokracie (š lechta), oligarchie (ú zká skupina), teokracie (ná bož enská)

1.4.2. Demokratické – př í má (primo posuzuje svu ná zor) a nepř í má (poslanec a ten posazuje)

1.5. Typy stá tů

1.5.1. Monarchie (absolutní a konstituč ní) omezena parlamentem.

1.5.2. Republika (parlamentní a prezidentská)

1.6. Ú zemní struktura stá tů

1.6.1. Unitá rní (stejne vsudy se chovaji)

1.6.2. Federace(ruzne zakonodarstvi)

1.6.3. Konfederace (volně jš í)Britske spolecenstvi narodu.

2. Demokracie – podř í zení menš iny vě tš ině, ú č ast vš ech.

2.1. Principy: svoboda tisku, dě lba moci, pluralismus, dodrž ení zá kladní ch prá v a svobod.

2.2. Formy: př í má (referendum, plebiscit (př ipojení), petice) a nepř í má demokracie.

2.3. Principy voleb: svobodné, vš eobecné, rovné, př í mé a tajné.

2.4. Typy voleb: vě tš inový (jen 1 kandidá t), pomě rný.

3. Prá vo – soubor norem, které jsou zá vazné.

3.1. Pohledy: subjektivní a objektivní.

3.2. Dě jiny –

3.2.1. hammurapiho zá kony 1800 let př. n. l.

3.2.2. ř í m – zá kon 12 desek (trestni, dedicke apod.) 5 st. Př ed nasim letopoč tem

3.2.3. zá kon sudnyj ljudem – první slovanský zá kon, Cyril a metodě j (trestne a rodinne pravo) 9.st.

3.2.4. statut Konrada – první č eský zá koní k, svobodné vlastnictví 12.st.

3.2.5. 18-19. St. – tak jak je zname dodnes, vý znamnž podí l Napoleona (majetkové a rodinné pomě ry)

3.3. Ú stava – nejdů lež itě jš í zá kon země. Zá kon – zá kladní druh norem. V Č R. Parlament (zá kon), vlá da (nař í zení), ú zemní samosprá vy (vyhlá š ky). Vý znam evropský ch norem!!!

3.4. Trestní prá vo – chrá ní společ nost př ed než á doucí m chová ní m. Trestné prá vo hmotné (pojmy) a procesní.

3.4.1. Trestný č in – č í n nebezpeč ný pro společ nost, jehož znaky jsou popsá ny v trestní m zá koně (majetek, vojenské, lidskosti…). Od toho musí me odliš ovat př estupek.

3.4.2. Trestní odpově dnost – pouze FO, vě k a př ič etná. Není: nutná obrá na, krajní nouze. Posuzuje se rovně ž zda mě lo ú mysl, nebo jen nedbalost.

3.4.3. Trestné ř í zení: soud, stá tní zastupitelství, vyš etř ovatelé.

3.4.4. Tresty: podmí ně ný a nepodmí ně ný. Druhy trestů: zá kaz pobytu, odně tí svobody, zá kaz č innosti apod.

3.4.5. Trest smrti???

3.5. Soukromé prá vo - protipó l vů č i prá vu veř ejné mu.

3.5.1. Soukromoprá vní vztahy charakterizuje symetrie a rovnost jejich ú č astní ků. Př í kladem je prá vo na ná hradu š kody nebo prá vo na mzdu za vykonanou prá ci.

3.5.2. V ř í zení o takové m ná roku jsou obě strany v rovnoprá vné m postavení, ž á dná z nich není oprá vně na ně co druhé straně autoritativně nař izovat, a v př í padě sporu rozhoduje soud v obč anskoprá vní m ř í zení. Soukromoprá vní př edpisy (typicky obč anský zá koní k) obsahují z vě tš í č á sti dispozitivní prá vní normy, které dá vají straná m smluvní volnost. Dohodnou-li se smluvní strany jinak, než stanoví zá kon, má tato dohoda př ed zá konem př ednost.

3.5.3. Soukromoprá vní odvě tví

3.5.3.1. Soukromé prá vo se dá le dě lí na jednotlivá prá vní odvě tví, př ič emž vzhledem k neostrosti dě lení mezi ní m a prá vem veř ejný m mů ž e bý t u mnohý ch z nich jejich zař azení sporné, resp. hranič ní. Jde zejmé na o:

3.5.3.2. obč anské prá vo

3.5.3.3. obchodní prá vo

3.5.3.4. rodinné prá vo

3.5.3.5. pracovní prá vo

3.5.3.6. meziná rodní prá vo soukromé


 






© 2023 :: MyLektsii.ru :: Мои Лекции
Все материалы представленные на сайте исключительно с целью ознакомления читателями и не преследуют коммерческих целей или нарушение авторских прав.
Копирование текстов разрешено только с указанием индексируемой ссылки на источник.