Socialni site

- už ivatel definuje své charakteristiky a vlastnosti, které jsou dostupné pro dalš í už ivatele à lidé se mohou vzá jemně vyhledá vat a vytvá ř í tak virtuá lní komunitu

- pokroč ilejš í forma je prohledá vá ní soc. sí tí (nahlí ž ení do seznamu př á tel naš ich př á tel… - na tom jsou založ eny dalš í vlastnosti jako publiková ní informací, vklá dá ní fotografií)

- nejvě tš í př ednost – hledá ní zná mý ch, kolegů a vytvá ř ení virtuá lní ch pracov. kolektivů (zá roveň i hlavní dů vod, proč lidé vstupují do soc. sí tí)

- nejvě tš í slabina – bezpeč nost a autentič nost už ivatelů

- př. Myspace, Facebook, Hi5, Orkut, Linkedln, Friendster

4.1.1 Teorie sociá lní ch sí tí

Metcalfů v zá kon – pravidlo, které popisuje pů sobení sí ť ové ho efektu platné ho v mé dií ch i technologií ch: už iteč nost sí tě roste se č tvercem poč tu př ipojený ch uzlů (už ivatelů nebo zař í zení). Jiný mi slovy, č í m ví ce lidí použ í vá produkt č i služ bu, standart nebo software, tí m je „sí ť “ cenně jš í pro už ivatele už iteč ně jš í a tí m ví ce už ivatelů př itahuje. Už itek sí tí je dá n č tvercem poč tu už ivatelů a na kř ivce existuje bod, od které ho pak už itek roste exponenciá lně.

- v sociá lní sí ti dochá zí ke vzá jemné mu ovlivň ová ní a obohacová ní celé skupiny, již narození m se č lově k stá vá č elenem urč ité sociá lní skupiny, která ho prová zí celý ž ivot, projevuje se v jeho myš lení, citech. Dí ky tomu, ž e č lově k než ije sá m, ale je vž dy zá vislý na jiný ch osobá ch, dochá zí k formová ní jeho psychiky a ž ivota obecně.

o neformá lní skupiny – lidé se zde dobř e znají, mají mezi sebou př á telské vztahy, pravidla nejsou př í sná (motorká ř ský klub, chovatelů, zahrá dká ř ů …)

o formá lní skupiny - organizované, mají pevný ř á d a je striktně vyž adová no dodrž ová ní pravidel (č len má vymezeny pravomoci, povinnosti a prá va)
- č lově k je zpravidla č lenem ví ce skupin souč asně

- s rozvojem info. technologií zí ská vají soc. sí tě nový rozmě r – vznik internetový ch sociá lní ch sí tí (lidé mohou bý t v kontaktu s lidmi, se který mi se nemohou ví dat tak č asto, jak by chtě li…) à i nternetové sociá lní sí tě př ená š ejí do digitá lní ho prostř edí vazby z reá lné ho svě ta

Teoretický koncept sociá lní sí tě jako komunity:

· tř i zá kladní prvky – domé na č innosti, mezilidský ch vztahů, informací a znalostí
- domé na (sdí lené té ma) – hlavní dů vod, proč č lenové komunity považ uje za dů lež ité a př í nosné vů bec komunitu vytvá ř et a spolupracovat
- jednotí cí prvek komunity a urč uje její charakter
- mezilidské vztahy – lidé se v rá mci prá ce v komunitě ú č astní společ ný ch aktivit, diskuzí, vzá jemně si pomá hají a sdí lí informace a budují znalosti à vede ke tvorbě mezilidský ch vztahů a pocitu souná lež itosti (k prá ci nelze č lově ka ve skupině nutit a proto pokud se č lově k se skupinou neztotož ní, tak zů stane na její periferii a jeho ú č ast bude č istě jen formá lní …)
- sdí lení informací a tvorba znalostí –ochota č lenů vytvá ř et a sdí let znalosti mezi sebou, dochá zí evoluč ní m postupem
- dá se rozš í ř it o dalš í typické charakteristiky – angaž ovanost č lenů (dů lež itá vazba a kontakt s ostatní mi č leny, mož nost zí ská vat od nich informace, vzá jemně spolupracovat. Pokud komunita nevykazuje aktivitu, tak ztrá cí smysl), pocit souná lež itosti (identifikace se skupinou, zá kladna pro společ nou č innost), sdí lení zdrojů (vytvá ř í a ná sledně sdí lí vlastní zkuš enosti, pravidla, dovednosti…)
- druhý pohled na komunitu od Hoadleyho – model C4P (zamě ř ení na pož adavky, které musí komunita splnit)
- obsah (archivace, vyhledá vá ní)
- konverzace (komunikace mezi č leny)
- propojení
- informač ní kontext
- ú č el

Definice sociá lní sí tě:
Sociá lní sí ť je služ ba založ ená na webový ch technologií ch, která nabí zí jedinců m použ í vají cí m takovou sí ť 3 zá kladní mož nosti:

1. vybudovat v rá mci té to sí tě veř ejný č i polo- veř ejný profil už ivatele

2. definovat seznam dalš í ch už ivatelů té to sí tě, se který mi je daný jedinec propojen. Povaha a pojmenová ní tě chto propojení se mohou v rů zný ch sí tí ch liš it.

3. sí ť umož ní už ivatelů m zobrazit a prochá zet seznam už ivatelů, s nimiž jsou spojeni a zá roveň prochá zet tyto seznamy i jiný ch už ivatelů

Bezpecnost v sociá lní ch sí tí ch

- Internet je stá le ú zemí nikoho, a to jak z pohledu relativní anonymity ú č astní ků, tak z hlediska legislativy, která (na rozdí l od internetu) je mí stně omezena jurisdikcí => zá sadní otá zka prevence

- Z prá vní ho hlediska je internet ví cemé ně nezná má země

- Moderní prá vo je založ eno na teritoriá lní m principu, které mu se internet jako celek vymyká (vš eobecný př í stup, nehmotná postata a rozostř ená definice)

- Zcela zá sadní problé m elektron. Medií je propojení fyzické osoby (zá kazní ka, pachatele, …) s daný m HW zař í zení m, u které ho konč í jednoznač ně identifikovatelná a zaznamenaná stopa č innosti

- Aplikace nový ch medií a služ by webu 2.0 se s autorskoprá vní mi otá zkami a obecně vztahem už ivatele a provozovatele bě ž ně vypoř á dají stanoví podmí nky už ití, které musí kaž dý odsouhlasit u registrace a nebo s nimi obvykle vyjá dř í souhlas taktně – pouhý m už ití m dané služ by

- Ochrana osobní ch ú dajů je zá kladní m ná strojem ochrany soukromí osob

- Zá konná regulace si klade za cí l ř eš it stř ety oprá vně ný ch zá jmů subjektů v té to oblasti a to s cí lem vyvá ž ení tě chto zá jmů

- V roce 1995 Evropské společ enství vydalo smě rnici komplexně upravují cí ochranu osobní ch ú dajů

- Zá kladní m zajiš tě ní m soukromí je vylouč ení identifikace subjektu

Problé my novych medii, dot.com bubliny

- obrovský vliv v rukou nadná rodní ch telekomunikač ní ch a ICT korporací + ž á dná kontrola → snadné zneuž ití

vliv:

a) př í mý (filtrová ní „zá vadné ho“ obsahu)

b) nepř í mý (utvá ř ení a nepř í mé ovlivň ová ní prostř edí nový ch mé dií)

- tendence podlé hat technooptimismu (= neopodstatně ná ví ra v blaho, které ná m nové technologie nutně musí př iné st) × veř ejnost není stejně informová na také o hrozbá ch a mož nostech zneuž ití

- rozhodují cí role př i vý voji nový ch mé dií – komplexní sociá lní, kulturní, ekonomické a politické prostř edí společ nosti a její potř eby (nikoli technologie jako takové) – „potř eba je matkou vyná lezu“

Dot-com boom/bubble – internetová bublina (domé na.com → dot.com = „teč ka com“) – v roce 2000 se zjistilo, ž e internetové startupy č asto negenerují prakticky ž á dný zisk (× rozjezdové investice č inily i miliardy dolarů) → akcie firem ztratily na ceně a vě tš ina malý ch firem bě hem ně kolika tý dnů zkrachovala; obnova trhu trvala ně kolik let

- tendence upř ednostň ovat a prosazovat „zá padní “ (americký) pohled na svě t, konzumní způ sob ž ivota a myš lení (př. dominance US firem jako je Microsoft, Apple č i Google u vě tš iny už ivatelů souč asný ch poč í tač ů)

- prosazová ní latinky jako univerzá lní ho poč í tač ové ho pí sma → transkripce azbuky, arabš tiny č i hebrejš tiny do latinky

1.4.1 Digitá lní propast (digital/technology divide)

- digitá lní propast = nerovnomě rná mož nost př í stupu k informač ní m technologií m, poč í tač i a internetu (vlastnit PC a bý t on-line = bě ž ná souč á st ž ivota a masové kultury – ti, kteř í se na tomto procesu neú č astní, se dostá vají na okraj společ nosti a jsou vý razně znevý hodně ní)

Dů vody digitá lní propasti:

a) nepř í stupnost technologie (relativně vysoké poř izovací ceny)

b) nedostatek vzdě lá ní a schopností prá ce s poč í tač em

- nerovnost v př í stupu k nový m technologií m není zá lež itostí poslední ch let (dř í ve rozdí ly v rozš í ř ení TV, rá dia, telefonu, filmu č i fotografie), ale s př í chodem digitá lní ho vě ku se rozdí ly zač aly zrychlovat a prohlubovat

Mě ř í tko, který m se digitá lní propast posuzuje:

1) dř í ve vlastnictví osobní ho poč í tač e

2) pak př í stup k internetu

3) dnes př í stup k broadbandu, WiFi a mobilní m internetový m ř eš ení m

Problé m digitá lní propasti existuje v rovině:

- socioekonomické (bohatí × chudí)

- geografické (mě sto × vesnice)

- mezigenerač ní (stař í × mladí)

- rasové (bí lá vě tš ina × etnické menš iny)

- geopolitické (rozvinuté × rozvojové země)

- kulturá lní (nevyvá ž enost obsahů dostupný ch on-line ve prospě ch zá padní ho paradigmatu)

PROBLÉ MY SPOJENÉ S DIGITÁ LNÍ PROPASTÍ

- OSN → Svě tový den informač ní společ nosti (17. kvě tna) – boj proti digitá lní propasti

· ekonomická nerovnost

- spousta informací s ekonomický mi dů sledky je př í stupná pouze v on-line podobě → lidé bez př í stupu k internetu ješ tě ví ce tratí

- projekt „OLAP – One Laptop Per Child“ – projekt na vyvinutí extré mně levné ho poč í tač e, který by byl dostupný vš em š kolá ků m v rozvojový ch zemí ch (ú spě š ný jen č á steč ně, ale inspirací pro ř adu ná sledovní ků)

· sociá lní nerovnost (omezená vertiká lní sociá lní mobilita)

- př í stup k vý poč etní technice hraje jednu ze zá sadní ch rolí př i vý uce a vzdě lá vá ní

- kvalitní a dobř e vybavené š koly poskytují ž á ků m lepš í technologické zá zemí → lepš í studijní vý sledky a vyš š í skó re u zá vě reč ný ch zkouš ek

· bezpeč nostní otá zky

- rozdě lení svě ta na rozvinutý a rozví její cí se bere nadě ji zemí m tř etí ho svě ta a př iná š í s sebou hrozbu terorismu

POZITIVA SPOJENÁ S PŘ EKONÁ NÍ M DIGITÁ LNÍ PROPASTI

· demokratizace

- internet + moderní ICT prostř edky → rozkvě t demokracie ve společ nosti

- efektivně jš í kontrola vý konné moci

- vyš š í obč anská participace ve veř ejné m ž ivotě, veř ejný ch diskusí ch a ve volbá ch

- model „até nské demokracie“ – př í má ú č ast obč anů

- viz. otevř enost, s jakou diskutují č tená ř i na veř ejný ch fó rech internetový ch dení ků

· vyš š í konkurenceschopnost a ekonomický rů st

- vý voj informač ní infrastruktury a její ná sledné aktivní a smysluplné využ ití = rů st HDP, vyš š í produktivita prá ce a lepš í ekonomické vý sledky

- technické novinky → konkurenč ní vý hoda, rostoucí kvalifikace pracovní sí ly a její efektivně jš í využ ití

- př í klad ví ry ve schopnost moderní ch technologií pohnout ekonomikou – vytvoř ení „informač ní ho superkoridoru“ Cyberjaya (Malajsie, Kuala Lumpur) – asijské Silicon Valley (hypermoderní technologické centrum); v Č R např. Technologický park př i VUT Brno