Licence

Zí ská ní software

1) OEM – originá lní software jiné ho vý robce, prodá vaný spolu s nový m poč í tač em jako kompletní produkt

2) Krabicová verze – koncový už ivatel si zakoupí krabici s instalač ní m CD-ROM nebo krabici s klí č em pro staž ení ASW

3) Zakoupený SW – niž š í ná klady, vyš š í spolehlivost, nutnost nakoupit celý program

4) Vý voj vlastní mi silami – vytvá ř ení vlastní ho software na zá kladě znalostí podniku, delš í č as na ná vrh a implantaci

5) Zajiš tě ní systé mový m integrá torem – externí firma zajiš ť uje pro podnik ASW vlastní m vý vojem, kombinovaný m s ná kupem hotový ch a vyzkouš ený ch software, vyš š í ná klady, nebezpeč í ú niku citlivý ch informací

6) Plná verze, zakoupená jako licence, plná verze volně š iř itelná, omezená verze ve sdí lené formě se zaplacení m poplatku, verze omezená č asově, verze omezená funkč ně, proná jem ASW po internetu, open source software

Mooreuv zá kon

Mooreů v zá kon je empirické pravidlo, které roku 1965 vyslovil chemik a spoluzakladatel firmy Intel Gordon Moore. Pů vodní zně ní bylo: „ slož itost souč á stek se kaž dý rok zdvojná sobí př i zachová ní stejné ceny. “ Takový to rů st se nazý vá exponenciá lní.

Slož itost dneš ní ch procesorů se pomě ř uje př edevš í m poč tem tranzistorů v nich zapojený ch. Rychlost rů stu poč tu tranzistorů se č asem zpomalila a nyní se jejich poč et zdvojná sobuje př ibliž ně jednou za 1, 5 roku. I tak je ale zá kon považ ovaný za velmi př esný odhad technologické ho a ekonomické ho vý voje. Mnozí vě dci vě ř í, ž e zů stane v platnosti i v ná sledují cí ch dvou desetiletí ch.

Databá ze

nejmenš í zpracovatelná jednotka = jeden bit = 1, 0

zá kladní poč í tač ově zpracovatelná jednotka = znak = byte o osmi bitech = 28 = 256

ze znaků se sklá dají polož ky

polož ky se sdruž ují do zá znamu

zá znamy urč ité struktury se sdruž ují do souboru

spojení ně kolika souborů = databá ze

Uklá daní dat:

tradič ní způ sob uklá dá ní dat (soubory):

kaž dý soubor má vlastní zpracovatelský program = vytvoř ení struktury nové ho souboru (pojmenová ní identifiká torů), zá pisy nový ch zá znamů, č tená a/nebo zá pisy již existují cí ch soborů, likvidace souboru

vý hody: kompatibilita dat mezi jednotlivý mi IS, využ ití rozš í ř ený ch platforem

nevý hody: není mož né soubor zpracovat jiný m programem, refundace dat, př í stup pouze jednoho koncové ho už ivatele, pomalejš í zpracová ní př i velký ch souborech, nemož nost prá ce s multimediá lní mi soubory

databá zový způ sob uklá dá ní:

zá znam = entita, která má své charakteristiky – atributy

zvolený atribut entity je klí č

obecně primá rní = slouž í k jednoznač né identifikaci entity (zá znamu), zajiš ť uje rychlé vyhledá ní entity a spojení vybraný ch atributů z dalš í ch entit

sekundá rní = cizí

Relač ní databá ze

zá kladem jsou tabulky: zá znam je na ř á dku, polož ky jsou ve sloupcí ch, sloupce jsou pojmenová ny atributy

vztah mezi jednotlivý mi soubory = dotaz, definová n jako relace

př í kazy pro manipulaci s daty (zá kladní relač ní operace):

a) selekce = zvolí me vý rok, na jehož zá kladě vybí rá me jen ty zá znamy, které tomuto vý roku odpoví dají

b) projekce = vybí rá me jen zvolené atributy

c) spojení = spojení dat podle ně kolika relací

ERP

ERP = Ř í zení podnikový ch zdrojů

- aplikač ní software, který zajiš ť uje informač ní prá ci se vš emi zdroji v podniku

- charakteristika: ú č etnictví, skladové hospodá ř ství, ř í zení lidský ch zdrojů

- umož ň uje: vytvá ř et a aktualizovat rozsá hlé datové databá ze, zpracová ní obchodní ch př í padů a dokumentů, tvorba a prezentace pož adovaný ch př ehledů, statistik, analý z

- zdroj dat i pro ostatní aplikace

- modulá rní struktura: udrž ení rovnová hy mezi integrací a nezá vislostí jednotlivý ch modulů

- ERP architektura: aplikač ní moduly, dokumentač ní moduly, technologické a sprá vní moduly, implementač ní moduly, vlastní vý vojové prostř edí, moduly slouž í cí k ú pravá m software podle podniku = customizace software, moduly zajiš ť ují cí rozhraní

- zá kladní chyby př i poř izová ní vstupní ch dat: v manuá lní ch př evodech z pí semné ho dokumentu do elektronické formy, rů znorodé datové zdroje, rozdí ly v syntaxi, rozdí ly v sé mantice dat, chyby v konkré tní ch databá zí ch, nekonzistence jednotlivý ch soborů v databá zi

- modularita =modularita té to aplikace vyplý vá z mož nosti optimá lní skladby ASW pro konkré tní podnikový inf. systé m

- customizač ní ú pravy = ú prava grafické ho už ivatelské ho rozhraní, struktury menu pro koncové ho už ivatele, zá kladní ch funkcí, kontrola a zjiš tě ní odpoví dají cí ú č etní osnovy, př í prava normotvorný ch souborů, identifikace a odpoví dají cí struktura ná kladový ch stř edisek apod.

- transakč ní operace = sdí lení souborů, aktualizace zdrojový ch dat, generová ní nový ch dokumentů

OIS

Programové vybavení podporují cí administrativní č innosti.

Jsou do ně j zahrnová ny textové editory, tabulkové kalkulá tory, prezentač ní programy, databá zové programy, systé my pro skenová ní dokumentů a jejich ná slednou integraci do informač ní ho systé mu, systé my pro sprá vu a sdí lení dokumentů, programy pro skupinovou spoluprá ci (-> groupware), programy pro poč í tač ovou podporu procesů spojené s obě hem dokumentů (-> workflow), programy pro komunikaci (např. elektronická poš ta, elektronické ná stě nky).

BI

- typ aplikač ní ho software

- využ í vá datové zá kladny vytvoř ené ERP

- zajiš ť uje analytické, plá novací, rozhodovací procesy

- od ERP se odliš uje analytický mi operacemi (u ERP transakč ní operace)

- zá kladem BI je multidimenzioná lní databá ze (= OLAP kostka)

- OLAP (On-line Analytical Processing) = ú lož iš tě, které umož ň uje uspoř á dat velké

objemy dat tak, aby z nich už ivatel zí skal jasné a srozumitelné vý stupy.

- př edstavujeme si ji jako tř í dimenzioná lní datovou kostku, na jednotlivý ch osá ch (X,

Y, Z) jsou zná zorně ny jednotlivé dimenze a prů seč í k konkré tně vybraný ch dimenzí tvoř í prvek OLAP databá ze

- vý hoda BI - mož nost změ ny krité rií

- analytické operace:

- zá kladní analý za ukazatelů (př. poč et nový ch klientů, ú roková mí ra Č NB)

- analý zy podle rů zný ch hledisek (podle poboč ek peně ž ní ho ú stavu, podle zisku

jednotlivý ch finanč ní ch produktů, …)

- analý zy podle č asový ch zá vislostí (př. č asové ř ady)

- zá kladní principy:

- transakč ní aplikace jsou urč eny pro poř izová ní a aktualizace dat

- data jsou v transakč ní ch aplikací ch poř izová na v reá lné m č ase, aplikace jsou

zatě ž ová ny kontinuá lně

- BI (= analytické aplikace) jsou urč eny pro podporu analytický ch dotazů

- analytické aplikace využ í vají č asové dimenze, tzn., ž e uklá dají data postupně

- vě tš ina analytický ch app aktualizuje svá data periodicky

- transakč ní systé my udrž ují data na maximá lní ú rovni detailu, analytické systé my uklá dají data relevantní pro analý zy

- zá kladní vlastnosti OLAP:

- poskytová ní informací na zá kladě vstupů zí skaný ch z primá rní ch dat

- data jsou ulož ena v multidimenzioná lní ch databá zí ch

- obsahují rů zné ú rovně dat, podle hierarchické struktury dimenze

- umož ň ují realizovat č asová srovná ní, č asové ř ady, …

- BI je kombinací nejrů zně jš í ch komponent, slož ení zá visí na potř ebá ch podniku, v nejš irš í m kontextu do BI zahrnujeme:

- produkč ní, zdrojové systé my (transakč ní ho charakteru)

- ETL, datové pumpy, které zajiš ť ují vý bě ry, transformace a uklá dá ní dat mezi jednotlivý mi databá zemi

- OLAP databá ze s jednou nebo ví ce OLAP kostkou

- ná stroje pro reporting, generová ní vý stupní ch př ehledů

- manaž erské a už ivatelské aplikace

- datové sklady, ná stroje pro on-line okamž ité aktualizace datové ho skladu

- datová trž iš tě, orientovaná na vybrané ú tvary

- doč asná ú lož iš tě dat pro okamž ité ulož ení dat

- ná stroje pro dolová ní dat pro realizaci slož itý ch analý z, pro zajiš tě ní datové kvality, pro sprá vu metadat

- zdrojové databá ze jsou umí stě ny mimo aplikaci BI

BI v rů zný ch odvě tví ch

Finance - vý sledky zpracovaný ch informací se promí tají př edevš í m do finanč ní ch analý z

- analý zy mohou bý t upř esně ny podle zadaný ch dimenzí (celý podnik, poboč ky, produkty)

- vý sledky slouž í pro analý zy ná kladů a ziskovosti, controlling

Vý roba - nejdů lež itě jš í vý stupy jsou podklady pro ř í zení kvality vý roby, dalš í je celkové

sledová ní vý robní ch procesů

Lidské zdroje - analý za ná kladů na zamě stnance, jejich vý konnost a celož ivotní vzdě lá ní

Služ by - svá zá ny s marketingem a s ř í zení m vztahů se zá kazní ky (CRM), musí me mí t flexibilní př ehled o vš ech partnerech (dodavatelé, odbě ratelé, finanč á k)

CRM

CRM - Customer Relationship Management

- ř í zení vztahů se zá kazní ky

- př edstavuje dů lež itý segment pro informač ní systé my

- označ uje se jako podnikatelská strategie, která je založ ená na porozumě ní zá kazní ků m

- hlavní funkce:

- sledová ní pož adavků zá kazní ků

- evidence, vyhodnocení obchodní ch kontaktů

- hledá ní nový ch obchodní ch př í lež itostí na zá kladě znalostí o zá kazní kovi

- udrž ová ní dlouhodobý ch vztahů se zá kazní kem

- ř í zení marketingový ch kampaní podle chová ní zá kazní ka

- ž ivotní cyklus:

→ identifikace zá kazní ka (aktivní - podnik vyhledá vá informace o zá kazní kovi, pasivní - zá kazní k vyplň uje anketu)

→ obchodní transakce (kontrakt v š irš í m slova smyslu)

→ realizace kontraktu (dodá ní vý robku, fakturace, platba, …)

→ servis (zá ruč ní, pozá ruč ní, …)

→ ukonč ení spoluprá ce se zá kazní kem

- marketing - dř í ve „4P“ (=product, promotion, place, price)

- dnes - „4C“ (= customer total cost, cusotmer value, convenience, communication)

- oblasti ř eš ení CRM

- operač ní - efektivně jš í klí č ové procesy „kolem“ zá kazní ka

- kooperač ní - optimalizace interakcí se zá kazní kem

- analytické - agregace a aplikace znalostí o zá kazní kovi

CMS

- prá ce s dokumenty v elektronické podobě

- Enterprise Content Management - technologie, která poskytuje prostř edky pro vytvá ř ení / sbě r, sprá vu / zabezpeč ení, uklá dá ní / uchová vá ní / likvidaci, publiková ní / distribuci, prohledá vá ní, personalizaci a prezentaci / prohlí ž ení / tisk veš keré ho digitá lní ho obsahu

- existuje ř ada ná zvů pro podobné aplikace

- ž ivotní cyklus dokumentu: poř í zení → zař azení → zpracová ní → archivace

- firma generuje velmi mnoho papí rový ch dokumentů (ú č etní, daň ové, faktury, objedná vky, …) a proto existují firmy, které nabí zí za poplatek archivaci tě chto dokumentů (př. www. autocont.cz, www.ibm.cz, www. opentext.com)

- zá kon o ú č etnictví rozezná vá 3 podoby dokumentů (= listinná, technická a smí š ená)

- zá kladní funkce

- vytvá ř ení, modifikace a vý stup dokumentů prostř ednictví m webové ho rozhraní

- ř í zení př í stupu k dokumentů m

- sprá va souborů, diskusí ke zveř ejně ný m dokumentů m, grafický ch souborů

- statistika př í stupů

- způ soby zí ská ní

- plná verze (zakoupení licence, volně š iř itelná - freeware)

- omezená verze ve sdí lené formě se zaplacení m poplatku (shareware)

- verze omezená č asově, funkč ně

- outsourcing