Sektor firem

veř ejný sektor

zahranič ní sektor – vš echny zahr. subjekty (domá cnosti, firmy, vlá dy), které jsou v ekonomické m (obchodní m nebo platební m) kontaktu s domá cí mi subjekty. Pro zahranič ní sektor je tedy typické, ž e vš echny subjekty pů sobí v zahranič í a ve vztahu k domá cí ekonomice vystupují jako odbě ratelé a nebo dodavatelé zbož í a služ eb

Mezi trhy vý robní ch faktorů zahrnujeme:

Trh pů dy – vychá zí z makroekonom. Př edpokladu, ž e vzhledem k omezenosti pů dy a klesají cí m vý nosů m z rozsahu č innosti na jedné straně a rostoucí produktivitě prá ce a efektivnosti hospodá ř ské č innosti na straně druhé

Trh kapitá lu – potká vá se zde poptá vka firem po investicí ch s nabí dkou ú spor domá cností. Chá peme tedy kapitá l jako ú spory, které se př emě ň ují v investice dí ky pruž né reá lné ú rokové mí ř e, jež umož ň uje dosá hnout rovnová hu na trhu kapitá lu

Trh prá ce – jedná se na ně m o nabí dku prá ce, podmí ně nou chová ní m domá cností, které reagují na roustoucí nebo klesají cí ú roveň reá lný ch mezd a spolu s poptá vkou tak urč ují ú roveň zamě stnanosti.

Trh kapitá lu a trh prá ce – hovoř í se o nich jako o odvozený ch trzí ch, neboť zde vystupují podnikatelé (sektor firem) jako poptá vají cí a naopak sektor domá cností jako vlastní cí vý robní ch faktorů, tedy nabí zejí cí (prá ci, kapitá l)

Peně ž ní sektor – fungují v ně m finanč ní trhy (trh peně z, finanč ní ho kapitá lu a deviz) a pů spbí mě ní cí se cenová hladina

Trh peně z – setká vá se zde poptá vka po peně zí ch s nabí dkou peně z. Př edevš í m zde se rozhoduje o stabilitě cenové hladiny. Rostoucí nominá lní nabí dka peně z, není -li prová zeno rostoucí m vý konem, vede ke zvý š ení cenové hladiny a ná sledně i ostatní ch nominá lní ch cen

Trh finanč ní ho kapitá lu – vychá zí se ze skuteč nosti, ž e kapitá l lze rozdě lit na reá lná (hmotná) aktiva a finanč ní aktiva. S finanč ní mi aktivy se obchoduje jednak na trhu peně z, jednak na trhu cenný ch papí rů. Finanč ní omezení kaž dé ho jednotlivce vede k situaci, ž e rovnová ha na trhu peně z implikuje i rovnová hu na trhu ostatní ch finanč ní ch aktiv.

Devizový trh – př edstavuje trh s depozity denominovaný mi v cizí ch mě ná ch. Celková poptá vka po devizá ch, stjně jako nabí dka deviz, zá visí př edevš í m na meziná rodní m pohybu zbož í a služ eb, na meziná rodní m pohybu peně z a na meziná rodní m pohybu kapitá lu.

Zá kladní velič iny, jejichž vý voj ovlivň uje makroekonomickou situaci, jsou:

Vý stup ekonomiky (produkt) – klí č ová agregá tní velič ina

Cenová hladina

Zamě stnanost

Pozice vů č i zahranič í

13.2 Makroekonomické vý stupy (HDP)

Hrubý domá cí produkt (HDP) je nejdů lež itě jš í makroekonomická velič ina, která charakterizuje hodnotu vý stupu ekonomiky jako celku za dané období, zpravidla jeden rok. A) HDP jako souhrn finá lní produkce: HDP lze definovat jako souč et hodnot veš kerý ch finá lní ch vý robků a luž eb (statků) vyprodukovaný ch v zemi za dané období.

Zá soby mohou bý t a také vě tš inou jsou tvoř eny vý robky, které budou v ná sledují cí m období vý robně spotř ebová ny. Jedná se tedy o mezistatek na okamž ik (do konce zvolené ho období) zahrnová n do finá lní ch investic a to do investic zá sob. Jsou-li zá soby v ná sledují cí m období použ ity, jejich celkový objem sniž uje hodnotu HDP. Př i rozliš ová ní finá lně už itý ch vý robků a služ eb (finá lní produkt) a vý robně spotř ebovaný ch vý robků a služ eb (meziprodukt) není dů lež itá jejich naturá lní podoba, ale způ sob už ití.

Z HDP dá le vyluč ujeme vš echny transakce s již existují cí mi komoditami.

Statistika vě tš inou mě ř í hodnotu HDP ve č tvrtletní ch a roč ní ch intervalech. Potom hovoř í me o č tvrtletní m nebo roč ní m HDP. Př i vý poč tu č tvrtletní ho HDP je vš ak dů lež ité ú daje oč istit o tzv. sezonní vlivy, které by způ sobily sezonní vý kyvy HDP (např. poč et pracovní vh dnů v jednotlivý ch č tvtletí ch).

B) HDP jako souhrn dů chodů - vychá zí ze skuteč nosti, ž e v kaž dé trž ní ekonomice existuje relativně samostatný finanč ní sektor, který umož ň uje dí vat se na prodej vý robků a služ eb jako na peně ž ní operaci, př i které podniky dosahují trž by. Celkový objem trž eb se zjiš ť uje jako souč in prodaný ch statků a jejich ceny. Na makroekonomické ú rovni, po seč tení vš ech prvotní ch dů chodů a amortizace (opotř ebení kapitá lový ch statků), hovoř í me o hrubé m agregá tní m dů chodu v cená ch vý robní ch faktorů – je totož ný s hrubý m domá cí m produktem vyjá dř ený m rovně ž v trž ní ch cená ch.

C) HDP jako souhrn hodnot př idaný ch zpracová ní m - se opí rá o postupné sč í tá ní hodnot př idaný ch zpracová ní m u vš ech vý robců pů sobí cí ch ve vš ech odvě tví ch ná rodní ho hospodá ř ství.V tomto př í padě z vytvoř ené ho produktu vyluč ujeme meziprodukt.

13.3 Metody zjiš ť ová ní HDP

Tř em zá kladní m chrakteristiká m HDP odpoví dají i 3 zá kladní metody zjiš ť ová ní HDP:

a) souč et hodnoty produkce mí nus meziprodukt ve vš ech odvě tví ch a a podnicí ch, které se zú č astnily tvorby HDP = celková suma hodnoty př idané zpracová ní m v trž ní ch cená ch (tzv. vý robní metoda)

V tomto př í padě od celkové produkce jednotlivý ch firem odeč í tá me polož ku meziproduktu, tedy veš keré ná klady na materiá l, č i polotovary, které nebyly v tě chto podnicí ch vyrobeny, ale byly koupeny od jiný ch firem, zají má me se př edevš í m o stupeň zpracová ní vý chozí ch vstupů

b) souč et finá lní produkce statků a služ eb vyjá dř ený v trž ní ch cená ch = finá lní produkt v trž ní ch cená ch (tzv. vý dajová metoda)

vý dajová i dů chodová metoda vý poč tu HDP se opí rají o bě ž ně a kaž doroč ně vykazované statistické ú daje.

Pokud se jedná o spotř ebu (C), její hlavní slož kou jsou spotř ební vý daje domá cností

Hrubé investice (I_g), znamená to, ž e od celkový ch investic není odeč tena amortizace – hrubé investice mí nus amortizace = č isté investice (I)

Vlá dní vý daje (G) zahrnují takové polož ky jako jsou vý daje na obranu, š kolství, stá tní sprá vu atd., a to vč etně mezd a platů. Má me tedy na mysli vš echny polož ky, které př edstavují vlá dní ná kupy spotř ební ch nebo investič ní ch statků a služ eb s tí m, ž e mzdy a platy považ ujeme za za odmě nu, tedy za faktorovou platbu, která se započ í tá vá do tvorby DPH. Do vlá dní ch vý dajů nezahrnujeme transferové platby!

Č istý export (Nx = E - D) znamená rozdí l mezi vý vozem (E) a dovozem (D) zbož í a služ eb. Tato polož ka mů ž e bý t kladná i zá porná. Kladná tehdy, když vý voz př evyš uje dovoz. Zí porná tehdy, kdaž dovoz př evyš uje vý voz.

Souhrn vš ech uvedený ch skupin vý dajů př edstavuje hodnotu HDP v trž ní ch cená ch. HDP se rovná:

HDP = C + I + G + Nx (E – D)

c) souč et dů chodů vš ech vý robní ch faktorů zvě tš ený o amortizaci a nepř í mé daně = hrubý dů chod v trž ní ch cená ch (tzv. dů chodová metoda)

Dů chodovou metodu lze vyjá dř it jako:

HDP = Y + a + tn

Y – celkový dů chod vyplacený vý robní m faktorů m: mzdy (w) + č isté ú roky (i) + zisky (z) + renta (r)

a – amortizace

tn – nepř í mé daně

13.4 Nominá lní a reá lný HDP

Nominá lní HDP je HDP vyjá dř ený v bě ž ný ch cená ch (tj. v cená ch dané ho roku). Nominá lní HDP se z roku na rok mě ní ze dvou př í č in: jednak v dů sledku rů stu fyzické ho objemu finá lní produkce, druhou př í č inou je změ na trž ní ch cen.

Dochá zí -li k rů stu cen (tedy k inflaci), zvyš uje se nominá lní HDP, i když se v ekonomice vyrá bí stá le stejné množ ství finá lní produkce.

Reá lný HDP vyjadř uje pouze změ ny ve fyzické m vý stupu ekonomiky, neboť v tomto př í padě vš echny finá lní produkty oceň ujeme stá lý mi cenami, tj. cenami urč ité ho zvolené ho roku. Stá lé, resp. Srovnatelné ceny tak do jisté mí ry nahrazují naturá lní jednotky př i mě ř ení objemu vyrobené produkce.

Cenové indexy

Pro vý poč et reá lné ho HDP se použ í vají rů zné cenové indexy, pomocí který ch př epoč í tá me peně ž ní ukazatel HDP z jednoho oceně ní – tj.z bě ž ný ch trž ní ch cen, na oceně ní druhé – tj.na ceny urč ité ho zvolené ho roku. Tento př epoč et se nazý vá deflová ní a spoč í vá v dě lení nominá lní ho HDP př í sluš ný m cenový m indexem. Nejč astě ji použ í vá me cenové indexy:

Implicitní cenový deflá tor (deflá tor HDP) je vypoč í tá vá n jako pomě r nominá lní ho HDP k reá lné mu HDP. Do deflá toru jsou zahrnová ny veš keré statky a služ by vyprodukované v ekonomice. Jedná se o vyč erpá vají cí cenový index.

V agregá tní podobě má tvar:

∑ g₁p₁ (nominá lní HDP)

Cenový deflá tor =

∑ g₁p₀ (reá lný HDP)

Index spotř ebitelský ch cen (ISC) zachycuje změ ny spotř ebitelský ch cen v maloobchodní sí ti. Tyto změ ny jsou registrová ny př í mo v teré nu, a to spolupracovní ky Č SÚ, kteř í př í mo v prodejná ch zjiš ť ují ceny zbož í a jejich změ ny. Agregá tní podoba indexu spotř ebitelský ch cen má tvar:

∑ g₀p₁ (objem spotř eby ve vý chozí m období vyjá dř ený cenami z bě ž né ho období )

ISC =

∑ g₀p₀ (objem spotř eby ve vý chozí m období vyjá dř ený cenami vý chozí ch období)

Z dalš í ch indexů lze uvé st: index cen prů myslový ch vý robců, index farmá ř ský ch cen, index stavební ch prací atd.

13.5 Hrubý domá cí produkt a odvozené velič iny

Hrubý ná rodní produkt (HNP)

Kromě HDP se v meziná rodní ch statistiká ch použ í vá té ž hrubý ná rodní produkt. HNP zahrnuje finá lní produkci vytvoř enou vý robní mi č initeli ve vlastnictví obč anů dané země. Zahrnuje tzv. č istý př í jem ze zahranič í. Ten mů ž e bý t buď kladný nebo zá porný, neboť př edstavuje rozdí l mezi př í jmy př ijatý mi ze zahranič í a vý daji placený mi do zahranič í. Př i ujiš ť ová ní HNP se tedy zají má me o otá zku kdo produkt vyrobil: např. zda č eský nebo ně mecký kapitá l, č i č eský nebo ně mecký pracovní k

Ukazatelé celkové produkce

K mě ř ení objemu i hodnoty produkce jsou využ í vá ny i ukazatele konstruované na bá zi celkové produkce (celkové ho produktu). V tomto př í padě sč í tá me hodnoty produkce jednotlivý ch vý robců bez ohledu na to, zda byla tato produkce v dané m roce spotř ebová na vý robně, jako meziprodukt, nebo nevý robně, jako finá lní produkt. Hlavní m smyslem tě chto vý poč tů je zí skat zá kladní př edstavu o celkové m outputu v jednotlivý ch sektorech.

Tyto ukazatele ovš em zahrnují i tu č á st celkové ho produktu, která byla v prů bě hu roku spotř ebová na. V krá tké m období ovš em ož ivení prů myslové vý roby, zejmé na stavební vý roby, bý vá vě tš inou př edzvě stí ná sledné ho rů stu HDP.

Ukazatel č isté ho domá cí ho produktu

Č istý domá cí produkt (Č DP) př edstavuje č istou hodnotu finá lní ch produktů (zbož í a služ eb), vytvoř enou v ekonomice za sledované období. Č DP zí ská me, když od hrubé hodnoty finá lní produkce (HDP) odeč teme v peně zí ch vyjá dř ené znehodnocení fixní ho kapitá lu, tj. amortizaci jako souč et odpisů. Ú daje o Č DP lze prezentovat v trž ní ch cená ch (tj. vč etně nepř í mý ch daní), nebo v cená ch vý robní ch faktorů (tj. po oč iš tě ní od nepř í mý ch daní). V tomto př í padě vě tš inou hovoř í me o ná rodní m dů chodu země.

Vypoví dají cí schopnost ukazatele HDP

V poslední době se č asto diskutuje o nedostateč né vypoví dací schopnosti ukazatele HDP, jelikož nepostihuje skuteč ný vý kon ekonomiky. Dochá zí tedy, obecně ř eč eno, k urč ité mu nesouladu mezi společ ensky ž á doucí m a ekonomicky vykazovaný m rů stem vý konnosti a blahobytu. Proto existuje celá ř ada pokusů, jak modifikovat HDP, jejichž cí lem je postihnout souč asnou společ enskou a ekonomickou realitu. Za jeden z tě chto pokusů lze považ ovat i vý poč et č isté ho ekonomické ho blahobytu (NEW) jako ukazatele, který vypoč tený HDP zvě tš uje o:

Vý robky a služ by vyprodukované stí novou ekonomikou

Netrž ní produkci, kterou vyrá bí me sami pro sebe

O produkci, jež nebyla vyproduková na v dů sledku poklesu poč tu hodin, o které se zkrá til pracovní tý den

Rů st kvality vý robků a služ eb,

sniž uje o:

Produkci š kodlivin sniž ují cí ch kvalitu ž ivotní ho prostř edí

13.6 Zá kladní makroekonomické charakteristiky

Jelikož se HDP sklá dá z velké ho množ ství zbož í a luž eb, nelze jeho velikost mě ř it ve fyzický ch jednotká ch (např. v kusech), ale pouze v peně ž ní ch jednotká ch. Proto vyrobené množ ství kaž dé ho finá lní ho statku ná sobí me jeho cenou a ná sledně sč í tá me za celé ná rodní hospodá ř ství. Zí ská me tak objem HDP v dané m roce v bě ž ný ch cená ch, tj. v cená ch bě ž né ho roku, tedy nominá lní HDP.

Chceme-li vš ak zjistit, jak se mě ní vý konnost ekonomiky ve srovná ní s minulý mi roky, potom je tř eba vyjadř ovat objem HDP ve stá lý ch cená ch, tj. v cená ch jednoho zvolené ho roku, tedy reá lný HDP.

HDP v Č R

Nominá lní HDP se vyví jel v letech 1990 – 2002 velmi dynamicky, a to př edevš í m dí ky vý razné mu rů stu cenové hladiny. Naopak vý voj reá lné ho HDP je zcela jiný. Př edevš í m je zř ejmé, ž e v desetileté m horizontu objem reá lné ho HDP stagnuje. Teprve v roce 2002 objem HDP ve stá lý ch cená ch př esahuje vý chozí ú roveň z roku 1990. Č R tedy potř ebovala 10 let na transformaci centrá lně plá nované ho hospodá ř ství na trž ní ekonomiku.

Sí la č eské ekonomiky se stá le opí rá o prů mysl a vý voz prů myslový ch vý robků na zahranič ní trhy, Vý znam tě ž ké ho prů myslu naopak klesá. Ke zvyš ová ní HDP v Č R rovně ž stá le vý znamně ji př ispí vá rů st služ eb. Rostou vý kony v odvě tví ch dopravy, obchodu a pohostinství, zvyš uje se objem peně ž ní ch a komerč ní ch služ eb.

I když tempo rů stu reá lné ho HDP, př i stagnují cí m poč tu obyvatel, je nejdů lež itě jš í pro posouzení dlouhodobé vý konnosti, vě tš inou je makroekonomická vý konnost posuzová na podle 3 ukazatelů: kromě tempa rů stu vý stupu (HDP) se bere ješ tě v ú vahu mí ra nezamě stnanosti a mí ra inflace.

14. Agregá tní dů chod a agregá tní poptá vka a nabí dka (zá kladní makroekonomické velič iny a jejich vzá jemné vztahy; dvousektorový model: spotř eba a investice; dousektorový model: vý dajový multipliká tor)

14.1 Zá kladní makroekonomické velič iny s jejich vzá jemné vztahy

Agregá tní poptá vka (AD) př edstavuje plá nované agregá tní vý daje, které jsou ekonomické subjekty (domá cnosti, firmy, vlá da, cizí subjekty) ochotny zaplatit za ná kup zbož í a služ eb. Vý š e tě chto vý dajů zá visí na celé ř adě rů znorodý ch faktorů:

Vý š e agregá tní ho dů chodu (domá cí ch i zahranič ní ch odbě ratelů)

Stá vají cí cenová hladina na domá cí ch i zahranič ní ch trzí ch

Celková politická a ekonomická situace a oč eká vaná budoucnost

Hospodá ř ská politika vlá dy a centrá lní banky

Agregá tní poptá vka se sklá dá z ná kupu domá cností (C), investič ní ch ná kupů (I), vlá dní ch vý dajů (G) a vně jš í poptá vky (E)

Agregá tní nabí dka (AS) př edstavuje objem produkce (Q), kterou podnikatelé vyrobili nebo importovali k uspokojení poptá vky. Tento objem produkce je vyjadř ová n v peně ž ní podobě a de facto př edstavuje HDP zvě tš ený o objem dovozu. Agregá tní nabí dka zá visí na celé ř adě faktorů:

Oč eká vaná vý š e agregá tní poptá vky

Stá vají cí cenová hladina na domá cí ch i zahranič ní ch trzí ch

Vý robní kapacity firem vč etně dostupnosti pracovní ch a kapitá lový ch vstupů

Hospodá ř ská politika vlá dy a centrá lní banky

V uzavř ené ekonomice, ve které neexistuje zahranič ní obchod, se AS rovná domá cí nabí dce produkované domá cí mi podnikateli

Agregá tní dů chod (Y) př edstavuje souhrn vš ech odmě n vyplacený ch vý robní m faktorů m (mezd, č istý ch ú roků, rent, zisků př ed zdaně ní m), zvě tš ený o amortizaci a nepř í mé daně.

Disponibilní dů chod (Yd) př edstavuje peně ž ní prostř edky, se který mi mohou domá cnosti volně naklá dat.

Yd = C + S

Yd – disponibilní dů chod

C – spotř eba domá cností

S - ú spory

Vztahy mezi agregá tní poptá vkou, nabí dkou a dů chodem

Analý zu zahá jí me v ekonomice 2 sektory: sektorem domá cností a sektorem firem a pomineme vlá dní a zahranič ní sektor.

V naš í jednoduché ekonomice je vý znamný vztah mezi agregá tní poptá vkou, agregá tní nabí dkou a agregá tní m dů chodem zachycen v grafu 14.1 na strně 303!

Agregá tní dů chod (AY) – tento dů chod zí ská vají domá cnosti a firmy z vý nosů vyrobené a prodané produkce a ná sledně jej vydá vají na ná kup spotř ební ho a investič ní ho zbož í. Agregá tní dů chod se př emě ň uje na agregá tní poptá vku (AD), která je hlavní m motorem, který pohá ní produkci zbož í a služ eb. Agregá tní nabí dka (AS) zbož í a služ eb tak reaguje na podně ty ze strany agregá tní poptá vky. Proto platí:

AD = AS = AY

Nezamý š lené ú spory (+ -) vznikají jako dů sledek skuteč nosti, ž e př í jemci dů chodu př i plá nová ní spotř eby v bě ž né m roce vychá zejí z ú rovně dů chodu v minulé m období. Pokud se vš ak agregá tní dů chod v bě ž né m roce změ ní, ve srovná ní s agregá tní m dů chodem z minulé ho období, oč eká vané ú spory se budou liš it od jejich oč eká vané vý š e. Jestliž e dů chod poroste, budou skuteč né ú spory vyš š í než plá nované. Jestliž e naopak dů chod bude klesat, budou skuteč né ú spory niž š í než plá nované. V odborné terminologii hovoř í me o zpož dě ní mezi dů chodem a jeho vydá vá ní m - robertsonovské zpož dě ní. Z jeho existence tedy plynou nezamý š lené ú spory př i kaž dé změ ně dů chodu.

Nezamý š lené zá soby (+ -) – zde má me na mysli změ ny v agregá tní poptá vce, na které není schopna dostateč ně rychle reagovat agregá tní nabí dka. Jestliž e dů chody a poptá vka rostou, potom obvykle ná kupy př esahují produkci a zá soby se sniž ují. Jestliž e dů chody klesají, zá soby rostou. V odborné terminologii hovoř í me o zpož dě ní mezi poptá vkou a nabí dkou – lundbergovské zpož dě ní, v jehož dů sledku vznikají nezamý š lené investice, které vyvolá vají nezamý š lené př í bytky nebo ú bytky zá sob.

14.2 Dvousektorový model: spotř eba a investice

Keynesiá nský vý dajový model – té ž agregá tní model dů chodu (vý daje opí rají cí se o pů sobení multipliká toru). Jeho hlavní m smyslem je vysvě tlit, jak plá nované č i zamý š lené agregá tní vý daje (tj. efektivní poptá vka urč uje rovnová ž nou ú roveň dů chodu). Nejjednoduš š í podoba vý dajové ho modelu př edplklá dá:

A) Existenci pouze dvou sektorů: domá cnosti a podniků

B) Agregá tní poptá vka (AD) je vtoř ena spouř ební mi vý daji domá cností (C – Consumption) a investič ní mi vý daji podniků (I – Investment). Spotř eba př itom př edstavuje veš keré vý daje domá cností vč etně př í padný ch investič ní ch vý dajů, zatí mco investice př edstavují celkové vý daje podnikové sfé ry

C) Agregá tní dů chod (AY), jako souč et dů chodů domá cnsotí, musí bý t spotř ebová n (C) nebo uspoř en (S).

To znamená, ž e nepoč í tá me s existencí podnikový ch ú spor, které mají podobu jednak nevyplacený ch zisků, jednak dů chodů plynoucí ho z amortizace (opotř ebení) fixní ho kapitá lu.

D) V ekonomice existuje dostatek nevyuž itý ch vý robní ch kapacit a dostateč né množ ství nevyuž ité pracovní cí ly. Proto nominá lní mtdy, stejně jako cenová hladina jsou stabilní.

E) Podniky bez problé mů prů bě ž ně uspokojují domá cí poptá vku. Na straně nabí dky tedy neexistuje ž á dné omezení. Ú roveň produkce plně zá visí na efektivní poptá vce.

Spotř eba ve vý dajové m modelu

V klasické m modelu dů chody domá cností zá visejí na podmí nká ch rovnová hy na jednotlivý ch trzí ch vý robní ch faktorů. Vý znamnou roli hraje hlavně ú roková mí ra, která ovlivň uje vý š i ú spor a tí m i nepř í mo ú roveň spotř eby. V keynesiá nské m vý dajové m modelu zá visí spotř eba na souč asné ú rovni dů chodu:

C = f (Y)

Př edpoklá dá me-li, ž e spotř eba roste s ú rovní dů chodu, mů ž eme spotř ební funkci zapsat jako libeá rní funkci ve tvaru:

C = C´ + cY,

C´ - autonomní spotř eba (spotř eba nezá vislá na dů chodu)

Graf 14.2 na straně 306!

Dalš í dů lež itou charakteristikou spotř ební funkce je koeficient c. Jedná se o mezní sklon ke spotř ebě:

c = ∆ C / ∆ Y

- zachycuje př í rů stek spotř eby (∆ C) jako dů sledek př í rů stku dů chodu (C/Y) se nazý vá prů mě rný sklon ke spotř ebě

Protož e v naš em modelu (viz graf 14.3 na traně 307) lze dů chod použ í t ke spotř ě bě (C) nebo jej uspoř it (S), p ř edstavuje funkce ú spor, zobrazují cí zá vislost ú spor na dů chodu, zrcadlový obraz spotř ební funkce

S = -S´ + sY

I zde je dů lež itou charakteristikou koeficient s - mezní sklon k ú sporá m (∆ S/∆ Y). Podí l ú spor na dů chodu (S/Y) se nazý vá prů mě rný m sklonem k ú sporá m.

Pokud

Y = C + S

platí

C S ∆ C ∆ S

1 = +, stejně jako 1 = +

Y Y ∆ Y ∆ Y

Teorie spotř eby (Keynes)

Pokud se jedná o dlouhodobý vý voj spotř eby, keynesiá nská argumentace dochá zí k ná sledují cí m zá vě rů m:

a) v dlouhodobé m horizontu spotř ební vý daje rostou

b) podí l spotř ební ch vý dajů na dů chodu se vš ak sniž uje, neboť dů chod roste rychleji než spotř eba

c) ú kolem stá tu je podpoř it takové změ ny v rozdě lová ní dů chodů, které by vedly ke zvý š ení sklonu k spotř ebě

Tyto př edpoklady vš ak nebyly potvrzeny empiricky. Naopak se uká zalo, ž e krá tkodobě sklon ke spotř ebě kolí sá vzhledem k pomě rně znač né citlivosti sklonu k ú sporá m, a tí m i ke spotř ebě stabilní. Podí l spotř eby na dů chodu se tedy nemě ní.

Teorie ž ivotní ho cyklu (Modigliani)

O jednotlivcí ch se př edpoklá dá, ž e plá nují spotř ebu a ú spory tak, aby dosá hli stavu, ž e jejich spotř eba bude plynulá a rovnomě rná. Konkré tně to znamená, ž e bě hem své ho aktivní ho ž ivota zvyš ují spotř ebu v souladu s rů stem aktiv. Na konci pracovní ho ž ivota potom zač í nají tš chto aktiv už í vat, takž e jejich kladné ú spory se mě ní v zá porné.

Teorie permanentní ho dů chodu (Friedman)

Založ ena na myš lence, ž e spotř ební vý daje jednotlivců zá visejí na rů stu permanentní ho dů chodu, tj. takové ho dů chodu, o které m sami spotř ebitelé př edpoklá dají, ž e bude dlouhodobě udrž itelný př i dané ú rovni bohatství a př i souč asné a budoucí ú rovni dů chodu. Rů st tranzitorní ch dů chodů naopak chová ní spotř ebitelů v dlouhodobé perspektivě př í liš neovlivň uje.

Investice ve vý dajové m modelu

Podle Keynese nezá visí rozhodnutí investovat pouze:

a) na poptá vce po vý stupu, který bude vyrá bě n na dokonč ený ch investicí ch

b) na ů rokové mí ř e, tj. na ceně, kterou zaplatí podnikatelé za pů jč ení peně z

c) na oč eká vané m ekonomické m klimatu

Negativní oč eká vá ní investorů sniž ují objem investic. V jednoduché m dvousektorové m modelu vš ak budeme př edpoklá dat, ž e investice jsou exogenní velič inou. Proto se hovoř í o autonomní ch investicí ch (I´), které nejsou zá vislé na dů chodu, ani na ž á dné jiné velič ině.

14.3 Dvousektorový model: vý dajový multipliká tor

Rovnová ha v dvousektorové ekonomice

Shrneme-li dosavadní vý klad, mů ž eme konstatovat, ž e agregá tní vý daje, tj. efektivní poptá vka, je dá na vztahem:

AD = C´ + cY + I´

C´ + I´ = A´ - autonomní spotř eba a investič ní vý daje

cY – indukované, tj. na dů chodu zá vislé spotř ební vý daje

Budeme-li př edpoklá dat, ž e dů chod vý robní ch faktorů (Y) se rovná efektivní poptá vce (AD), potom

Y = A´ + cY, po ú pravě Y = α A´

α = 1/1 – c, tedy vý dajový multipliká tor

Rovnová ž ný dů chod zá visí na velikosti:

Vý dajové ho multipliká toru

Autonomní ch vý dajů (viz dá le)

Graf 14.4 na straně 311 – Dvousektorový model rovnová hy

Graf 14.5 na traně 311 – Rovnová ha př i konstantní poptá vce

Graf 14.6 na straně 312 – Model multipliká toru (rostoucí poptá vka)

Investice se rovnají ú sporá m (I=S). Př izpů sobovací mechanizmus:

a) zvý š i-li se autonomní poptá vka, tj. objem plá novaný ch č i zamý š lený ch vý dajů, sniž uje se ú roveň podnikový ch zá sob a ná sledně dochá zí k rů stu produkce a zamě stanosti

b) pokud je vš ak velikost plá novaný ch vý dajů vě tš í než vý dajů skuteč ný ch, které firmy vynalož ily na vý robu odpoví dají cí produkce, je vytvoř ený produkt (dů chod) vě tš í než efektivní poptá vka. V tom př í padě dochá zí k tvorbě neplá novaný ch zá sob jako souč á sti investič ní ch vý dajů. V př í š tí m období zač ne klesat produkce (dů chod) a rů st nezamě stnanost.

Investič ní multipliká tor

V keynesiá nské m poptá vkové m modelu se dostá vá me k zá vě ru, ž e autonomní investice zvyš ují dů chod ve vě tš í m rozsahu, než byl jejich pů vodní rů st. Multipliká tor vš ak pů sobí nejen smě rem nahoru, ale i smě rem dolů a tak zvyš uje př í rů stky neno ú bytky dů chodu.

Velikost rovnová ž né ho dů chodu tedy zá sadní m způ sobem ovlivň uje vý dajový multipliká tor:

1 1

α = =

C s

c - mezní sklon ke spotř ebě (∆ C/∆ Y)

s – mezní sklon k ú sporá m (∆ S/∆ Y)

Pokud je mezní sklon ke spotř ebě menš í než 1, je multipliká tor vž dy vě tš í než 1. Zvý š ení autonomní poptá vky vede k multiplikované mu (ná sobné mu) rů stu dů chodu. Stejně tak zvyš uje dů chod rostoucí mezní sklon ke spotř ebě, a to prostř ednictví m rů stu multipliká toru. Naopak roustoucí sklon k ú sporá m paradoxně vede k poklesu produkce (dů chodu). Teprve klesají cí dů chod opě t sní ž í ú spory na pů vodní ú roveň a v ekonomice mů ž e bý t obnovena rovnová ha.

Nejjednoduš š í m př í padem vý dajové ho multipliká toru je jednoduchý investič ní multipliká tor. V př í padě investič ní ho multipliká toru se jedná o zvý š ení vý stupu (dů chodu) v dů sledku zvý š ení autonomní ch investic o jednu peně ž ní jednotku.

15 Model AD – AS (makroekonomická rovnová ha v modelu AS-AD; kř ivka agregá tní poptá vky; kř ivka agregá tní nabí dky a potenciá lní produkt)

Ve svě tě klasické ekonomie existuje relativně oddě lená sfé ra reá lné a peně ž ní ekonomiky. Reá lný dů chod, ú rok a mzda jsou urč ová ny v reá lné ekonomice. Zvý š ení nabí dky peně z se promí tá do zvý š ení cenové hladiny a ostatní ch nominá lní ch velič in: nominá lní mzdy a ú roku.

Na trhu prá ce poptá vka po prá ci vyplý vá z chová ní firem maximalizují cí ch zisk v konkurenč ní m prostř edí. Nabí dka prá ce a tí m i spotř eba jsou urč ová ny chová ní m domá cností. Na thru prá ce se urč ují: reá lná mzda a zamě stnanost.

Ú spory, jako zá kladní př edpoklad pro ná sledné investice, jsou urč ová ny na trhu kapitá lu, kde relativně pruž ně reagují cí ú roková mí ra vyrovná vá poptá vku po zá pů jč ní ch fondech s jejich nabí dkou.

Rovnová ha na trhu ú spor viz graf 15.1 na straně 322

Na trhu zbož í a služ eb se setká vá agregá tní poptá vka po zbož í a služ bá ch (poptá vají cí subjekty) s agregá tní nabí dkou zbož í a služ eb (nabí zejí cí subjekty). Na rozdí l od vý dajové ho modelu, se vš ak v modelu AD – AS nepř edpoklá dá, ž e existuje nemě nná cenová hladina, ale naopak cenová hladina a rovnová ž ná ú roveň reá lné ho dů chodu jsou velič iny zjiš ť ované v bodu rovnová hy.

15.1 Makroekonomická rovnová ha v modelu AD – AS

Makroekonomická rovnová ha, tj rovnová ž ná ú roveň vý stupu a cenové hladiny, je urč ena vzá jemný m pů sobení m agregá tní poptá vky a agregá tní nabí dky. Tuto situaci zachycuje graf 15.2 na straně 323! Na ně m je zná zorně n model agregá tní poptá vky a nabí dky – zá kladní analytický ná stroj pro posuzová ní tempa rů stu (poklesu) agregá tní ho dů chodu a cenové hladiny.

V bodu rovnová hy se ú roveň reá lné agregá tní nabí dky (AD) rovná ú rovni reá lné ho vý stupu (AS, resp.Q), takž e nenastá ý vá nedobrovolná akumulace zá sob nebo jejich redukce. V bodu rovnová hy vš ak zá roveň musí platit, ž e skuteč né vý daje se rovnají plá novaný m. Potom i agregá tní poptá vka (AD), která reprezentuje plá nované vý daje, se budou rovnat dů chodu (Y). Vý stup je tedy na rovnová ž né ú rovni, když platí:

a) nezamý š lené změ ny zá sob jsou rovny nule a spotř ebitelé i firmy nakupují takové množ ství produkce, které chtě jí

b) nezamý š lené ú spory jsou rovny nule a v ekonomice neexistují problé my spojené s akumulací kapitá lu, neboť ú spory se plynule př emě ň ují v investice

V př í padě, ž e roste objem neproddaný ch zá sob, zač í ná se uplatň ovat tzv. př izpů sobovací proces, ve které m firmy př izpů sobují ú roveň a strukturu produkce ú rovni a struktuř e poptá vky. Bě hem tohoto období se vý stup postupně př ibliž uje své rovnová ž né ú rovni.

Problematickou z hediska douhodobé ekonomické stability je i situace, kdy domá cí poptá vka roste rychleji než domá cí nabí dka. V tomto př í padě se vnitř ní nerovnová ha vě tš inou projeví v rostoucí ú rovni cenové hladiny, rovně ž mů ž e dojí t k neú mě rné mu rů stu poptá vky po dovozech a tí m i k naruš ení vně jš í rovnová hy v ekonomice.

15.2 Kř ivka agrgá tní poptá vky

Klesají cí kř ivka AD

Kř ivka agregá tní poptá vky (AD) je klesají cí. Zní zorň uje množ ství statků, které je poptá vá no př i jednotlivý ch cenový ch hladiná ch. K posunu kř ivky AD vedou př edevš í m:

Změ ny v chová ní spotř ebitelů

Změ ny v hospodá ř ské politice vlá dy

Pokud se kř ivka posunuje nahoru a doprava (AD roste), potom buď rostou spotř eba, investice č i vlá dní vý daje, nebo poptá vku stimulují změ ny v hospodá ř ské politice. Sklon kř ivky AD je rozhodují cí pro rychlost reakcí spotř ebitelů na změ ny cenové ú rovně.

Chceme-li hledat odpově ď na otá zku, proč je kř ivka AD klesají cí, musí me hledat odpově ď na trhi peně z. NA tomto trhu ú roková mí ra a její změ ny uvá dě jí do rovnová hy nabí dku a poptá vku po peně zí ch. Jední m z faktorů urč ují cí ch poptá vané množ ství peně z je cenová hladina. Př i vyš š í ch cená ch se zvě tš uje poptá vka po peně zí ch.

Z grafu 15.3 na straně 325! je zř ejmé, ž e množ ství peně z se nemě ní (urč ová no centrá lní bankou), zatí mco ú roková mí ra (i) roste, aby vyrovnala poptá vku po peně zí ch s nabí dkou peně z. Tento rů st ú rokové mí ry má vš ak dů sledky nejen pro situaci na trhu peně z, ale i pro situaci na trhu zbož í a služ eb.

Graf 15.4 na straně 326! Naopak, jak je zř ejmé z grafu, sniž ují cí se cenová hladina, prostř ednictví m klesají cí poptá vky po peně zí ch a ú rokové mí ry, zvyš uje poptá vané množ ství zbož í. Tedy mezi cenovou hladinou a poptá vaný m množ ství m zbož í a služ eb existuje nepř í mo ú mě rný vztah. J.M.Keynes – teorie preference likvidity: vztah mezi ú rokovou mí rou a poptá vaný m množ ství m zbož í a služ eb se nazý vá Keynesový m efektem. Graf 15.5 na straně 327! Z teorie preference likvidity lze také odvodit, ž e zvý š ení (sní ž ení) nominá lní nabí dky peně z ze strany centrá lní banky se neprojeví pouze na trhu peně z, kde povede k poklesu (rů stu) ú rokové mí ry, ale souč asně klesají cí (rostoucí) ú roková mí ra povede domá cnosti a podniky k vě tš í (menš í) aktivitě na trhu zbož í a služ eb. Tyto aktivity se odrazí v posunech kř ivky AD.

Investič ní past a past likvidity

Investič ní past

Keynes př edpoklá dal, ž e bude dochá zet k selhá vá ní trž ní ho mechanizmu. K tomu dojde např. když poptá vka po investicí ch nebude zá viset na ú rokové mí ř e. Investič ní past lze vyjá dř it pomocí vertiká lní kř ivky AD, kdy trh peně z a ú roková mí ra nedoká ž ou stimulovat poptá vku po investicí ch tak, aby bylo dosaž eno maximá lně mož né ho objemu dů chodu. Viz graf 15.6 na straně 328!