Verze 2

💸 Как сделать бизнес проще, а карман толще?

Тот, кто работает в сфере услуг, знает — без ведения записи клиентов никуда. Мало того, что нужно видеть свое раписание, но и напоминать клиентам о визитах тоже. Проблема в том, что средняя цена по рынку за такой сервис — 800 руб/мес или почти 15 000 руб за год. И это минимальный функционал. Нашли самый бюджетный и оптимальный вариант: сервис VisitTime.
⚡️ Для новых пользователей первый месяц бесплатно. А далее 290 руб/мес, это в 3 раза дешевле аналогов. За эту цену доступен весь функционал: напоминание о визитах, чаевые, предоплаты, общение с клиентами, переносы записей и так далее.
✅ Уйма гибких настроек, которые помогут вам зарабатывать больше и забыть про чувство «что-то мне нужно было сделать».
Сомневаетесь? нажмите на текст, запустите чат-бота и убедитесь во всем сами!

Verze 2

Za necelý ch pě t let bude na ú zemí Č eské republiky ž í t - poprvé v dě jiná ch - ví ce lidí starš í ch š edesá ti let než š kolou povinné mlá dež e. Svě tová zdravotnická organizace považ uje za starou tu společ nost, ve které je ví c než 7% osob starš í ch 65 let. Tuto podmí nku splň uje Č eská republika už dá vno, jako ostatně vš echny stá ty Evropy s vý jimkou Albá nie a Turecka. Loni u ná s obč ané nad 65 let tvoř ili 13% populace a bě hem př í š tí ho desetiletí vzroste jejich poč et o dalš í 2 %. Pokud se vyplní dlouhodobé př edpově di, budou na konci roku 2020 tvoř it dů chodci plnou 1č tvrtinu obyvatel.

Co to pro ná s znamená? Nejví ce hmatatelný je dů sledek ekonomický. Lidí, kteř í budou v Č esku schopni pracovat, bude postupně ubý vat. Zatí mco dnes př ipadá jeden dů chodce na pě t pracují cí ch, v roce 2050 by mu mohli na dů chod vydě lá vat pouze dva lidé.

Na tom nic nezmě ní ani poslední zveř ejně ná č í sla o mí rné m rů stu porodnosti. Př ed tř iceti lety se totiž rodilo dvakrá t ví ce dě tí než dnes. Chybě jí cí pracovní sí lu tak budou zamě stnavatelé stá le č astě ji shá ně t v cizině a v ně který ch oborech bude problé m volná mí sta obsadit.

Vzorový m př í kladem jsou nově postavené montá ž ní haly v prů myslový ch zó ná ch, kde už dnes kvů li nedostatku č eský ch pracovní ků vykoná vají š patně placenou nekvalifikovanou prá ci př edevš í m Slová ci, Polá ci a Ukrajinci. Č echy, kteř í jsou podle statistik stá le vzdě laně jš í, vidina budoucnosti u pá su nijak nelá ká. Navzdory vý stavbě stá le nový ch tová rní ch hal lidí ve vý robě ubý vá. Za uplynulý ch 12 let je jich té mě ř o 150 tisí c mé ně.

Ješ tě razantně jš í odchod pracovní ků postihl země dě lství, kde oproti roku 1993 pracuje o 171 tisí c Č echů mé ně. Č á st z tě chto lidí odeš la do obchodu a služ eb, jiní zase zač ali soukromě podnikat.

Nadš ení pro budová ní vlastní ho byznysu vš ak postupně slá bne. Nejví c ž ivnostní ků - té mě ř 600 tisí c - bylo v Č esku v roce 2003, od té doby jejich poč et klesá.

2. Poč et obyvatel starš í ch 65 let je ve vš ech evropský ch zemí ch vyš š í než 7%.

3. V prů bě hu př í š tí ch deseti let u ná s poč et lidí nad 65 let stoupne o 13%.

4. V souč asné době se u ná s rodí dvakrá t mé ně dě tí než v 70. letech minulé ho století.

5. Dí ky zahranič ní m dě lní ků m nebude v budoucnu obtí ž né obsadit volná pracovní mí sta.

6. Nekvalifikovanou prá ci dnes vykoná vají hlavně dě lní ci ze Slovinska, Polska a Ukrajiny.

7. Vš ichni pracovní ci ze země dě lství odeš li pracovat do obchodu a služ eb.

9. Podle dlouhodobý ch prognó z budou v roce 2020 tvoř it dů chodci … obyvatelstva Č R.

14. Odchod pracovní ků ze země dě lství byl ve srovná ní s odchodem lidí z prů myslu…

1 Evropané si stá le nejsou rovni, tvrdí př edstavitelé Evropské unie. Existuje sice rozsá hlá antidiskriminač ní legislativa, ne vž dy se vš ak použ í vá a ne vš ichni ji znají. Rok 2007 byl proto vyhlá š en Evropský m rokem rovný ch př í lež itostí pro vš echny. Cí lem je zvý š it pově domí o nepř í pustnosti diskriminace a prá vu na rovnost, zapojit do debaty skupiny lidí, které jsou diskriminová ny, a celkově podporovat rovně jš í, rozmanitě jš í a soudrž ně jš í společ nost. Velkou č á stí tohoto té matu je rovnost muž ů a ž en na trhu prá ce.

2 I v Č eské republice př etrvá vá oč ividná nerovnost mezi muž i a ž enami, a to zejmé na v platech. Podle Č eské ho statistické ho ú ř adu pobí rali muž i v roce 2006 prů mě rnou mzdu 24 271 Kč a ž eny 18 221 Kč. Rozdí l je zhruba tř etinový, ovš em zvyš uje se s rostoucí m vzdě lá ní m a u vysokoš kolá ků č iní 46%. Č asto se argumentuje tí m, ž e muž i odpracují ví ce hodin, a proto jsou jejich platy oprá vně né. Není to pravda. Za rok 2006 uvá dí Č SÚ prů mě rný placený č as u muž ů 173, 6 hodin mě sí č ně a u ž en 169, 9 hodin, tedy o 2, 2% mé ně. Ž eny-vysokoš kolač ky dokonce pracovaly o ně co dé le než muž i-vysokoš kolá ci.

3 Dalš í problé m jsou př etrvá vají cí stereotypy, které je tř eba změ nit. V rá mci trhu prá ce se tý kají hlavně rozdí lné ho vztahu jednotlivý ch pohlaví k zamě stná ní a k rodině. Podle vý sledků listopadové ho prů zkumu Centra pro vý zkum veř ejné ho mí ně ní musí ú spě š ná ž ena v prvé ř adě sladit povinnosti v prá ci a v domá cnosti, dá le zajistit harmonickou rodinu a až na tř etí m mí stě uspě t v zamě stná ní. Naproti tomu muž i mají na první m mí stě prá ci, na druhé m rodinu a na tř etí m sladě ní povinností. U ž en se stá le cení zejmé na ú spě ch v rodině, zatí mco u muž ů hraje prim ú spě ch v zamě stná ní. Z prů zkumu se nedá uč init jednoduchý zá vě r, které pohlaví je diskriminová no. Je tř eba vš echny tyto stereotypy vní mat a pracovat s nimi. Nenuť me např í klad do zamě stná ní ž enu, která je spokojená doma s dě tmi. Pokud vš ak ně kterou ž enu ví ce než rodina naplň uje karié ra, nemě la by bý t vní má na jako „jiná ” č i „divná ”.

4 Podobné je to s př edstavou o rozdě lení č inností v rodině. Zejmé na vař ení, ale i uklí zení, nakupová ní a pé č e o dě ti vychá zejí spí š e jako domé na ž en. Muž i by naproti tomu mě li zajiš ť ovat domá cnost, dě lat karié ru a mí t funkce. Zhruba stejná prá va př izná vají Č eš i obě ma pohlaví m v př í padě pě stová ní koní č ků a kontaktů, vzdě lá vá ní a iniciativy v intimní m ž ivotě. Pokud by ale v tě chto č innostech mě l mí t ně kdo navrch, bude to muž.

5 Z podrobně jš í ch ú dajů prů zkumu vyplý vá, ž e nejlepš í zbraní proti stereotypů m je vzdě lá ní. Vysokoš kolá ci totiž daleko č astě ji než ostatní hlasují pro rovnocenné postavení muž e a ž eny ve vš ech oblastech. Uvidí me bě hem tohoto roku, zda Evropská unie dojde ke stejné mu zá vě ru nebo zda se jí podař í nají t ú č inně jš í způ soby podpory rovný ch př í lež itostí. Doufejme, ž e rok 2007 př inese hlavně praktické a ú č inné kroky a ne jenom dalš í zá kony a př í ruč ky z konferencí. Je vš ak také mož né, ž e se pouze utratí pení ze a nezmě ní se vů bec nic.

16. Letos se koneč ně zač ne dů sledně uplatň ovat antidiskriminač ní legislativa.

17. Nerovnost muž ů a ž en na trhu prá ce je problé mem v Č R i v ostatní ch zemí ch EU.

18. Ač koli muž i netrá ví v prá ci vý razně ví ce č asu než ž eny, jejich platy jsou mnohem vyš š í.

20. Př edstavy lidí o roli muž e a ž eny ve společ nosti je tř eba brá t na vě domí.

22. Rozdí l ve finanč ní m ohodnocení mezi muž i a ž enami se ………. s rostoucí m vzdě lá ní m.

24. Podle prů zkumu je za ú spě š nou považ ová na ž ena, která ………..

26. A) Jednou z funkcí muž e v rodině je finanč ní zajiš tě ní chodu domá cnosti.

C) Muž i mají vě tš inou vyš š í př í jmy než ž eny ve srovnatelný ch profesí ch.

27. A) Nerovnost mezi lidmi způ sobuje zá važ né ekonomické problé my.

B) Bě ž ný provoz domá cností zajiš ť ují podle prů zkumu vě tš inou ž eny.

C) Lidé vní mají role muž e a ž eny ve společ nosti jako velmi rozdí lné.

Vyberte vý raz se STEJNÝ M vý znamem, jako má podtrž ená č á st vě ty:

29. Cí lem je zvý š it pově domí o nepř í pustnosti diskriminace. (odstavec 1)

Vyberte vý raz s OPAČ NÝ M vý znamem, než má podtrž ená č á st vě ty: