Poptávka po výrobních faktorech je určena příjmem z mezního produktu daného výrobního faktoru.

10.1.2 NABÍ DKA A TRŽ NÍ CENA VÝ ROBNÍ CH FAKTORŮ

Vlastní ci vý robní ch faktorů roz­hodují o jejich nabí dce na zá kladě mezní ch ná kladů, které je tř eba vynalož it na jejich vý robu.

Např í klad nabí dka prá ce zá visí na mezní ch ná kladech domá cnosti př i vynalož e­ní prá ce. Domá cnost je v rovnová ze, když ná maha př i prá ci odpoví dá efektu, který prá ce př iná š í, tj. reá lné mzdě.

Kř ivka trž ní nabí dky dané ho faktoru tak vzniká jako souč et kř ivek tě chto mezní ch ná kladů. Na­bí dková kř ivka dané ho vý robní ho faktoru je rostoucí a její ce­nová pruž nost zá visí:

a) Na mož nostech jak lze zvyš ovat disponibilní množ ství fak­toru. U vzá cný ch zdrojů (pů da, př í rodní zdroje surovin) je nabí dka „dá na př í rodou" a u faktorů bě ž ně reprodukovatel­ný ch (vyrá bě ný ch) lze poč í tat se standardní reakcí nabí dky na změ ny jejich cen.

b) Na alternativní m využ ití m dané ho faktoru. Z hlediska použ itelnosti vý robní ch zdrojů v produktivní spotř ebě (vý ro­bě) je mů ž eme rozdě lit na

· Univerzá lní. Lze je využ í t př i jaké koli vý robě, a jsou pro­to nabí zeny ve vš ech odvě tví ch vý roby (prá ce pomocné ho dě lní ka).

· Uniká tní. Tyto faktory nelze vyrá bě t a jejich nabí dka je fixní (zdroje pitné vody).

· Speciá lní. Použ í vají se jen v omezené m poč tu vý rob a jsou nabí zeny jen v ně kolika odvě tví ch (soustruh).

Nabí dka univerzá lní ho vý robní ho faktoru

Nabí dka univerzá lní ho faktoru je zcela pruž ná, protož e neustá lý př esun (transfer) tě chto inputů z jednoho odvě tví do druhé ho vyrovná vá jejich trž ní ceny. Pokud by př i ně které m použ ití vzrostla trž ní cena univerzá lní ho faktoru, budou se jejich majitelé snaž it využ í t té to situace a zvý š í svoji nabí dku v dané m odvě tví. Vý sledkem bude př evis nabí dky nad poptá vkou a ná sledný pokles ceny dané ho faktoru. V odvě tví ch s ní zkou trž ní cenou univerzá l­ní ho faktoru bude klesat jeho nabí dka a vytvoř ený př evis poptá vky nad nabí dkou povede ná sledně k rů stu ceny faktoru. V podmí nká ch dokonalé konkurence je trž ní cena univerzá lní ho faktoru stano­vena trhem a vychá zí z ná kladový ch podmí nek jeho nabí dky.

Grafický mzobrazení m nabí dky tě chto faktorů je př í mka rovnobě ž ná s osou x(graf 10.3). Její posun (nahoru nebo dolů) souvisí se změ ­nami ná kladů, které byly vynalož eny na vý robu univerzá lní ch fak­torů. Změ ny v poptá vce po vý robní m faktoru (projevují se jako posuny poptá vkové kř ivky - D na D') vedou jen ke změ ná m rovno­vá ž né ho množ ství faktoru a nemě ní jeho cenu.

Vlastní k univerzá lní ho vý robní ho faktoru zí ská vá př i jeho realizaci na trhu (ná jem) tzv. transferovou platbu, která odpoví dá ná kladů m vý robce (vč etně normá lní ho zisku). Jde o normá lní vý dě lek, který ho nepodně cuje k př evedení (transferu) vý robní ho fak­toru do jiné oblasti použ ití. Jeho vý š e odpoví dá vý nosu, který by daný input zí skal př i své m nejlepš í m alternativní m využ ití (jinak vyjá dř eno, jde o obě tovaný vý nos z jeho druhé ho nejlepš í ho použ ití).

Nabí dka uniká tní ch vý robní ch faktorů

Nabí dka uniká tní ch faktorů je limitová na a její cenová pruž nost je proto nulová (graf 10.4). Jejich vý roba není spojena s ž á dný m ekonomicky vý znamný m ná kladem, jsou „darem" (produktem) př í rody.

Trž ní cena uniká tní ch faktorů je urč ena pouze poptá vkou.Na nabí zené množ ství faktoru jeho cena nemá vliv, to je urč eno podmí nkami nabí dky. Platby za služ by uniká tní ch faktorů jsou di­ferencované a zá visí na konkré tní m způ sobu použ ití tě chto zdrojů. Vzhledem k tomu, ž e vznik uniká tní ch faktorů je spojen s té mě ř nulový mi ná klady, je jejich trž ní cena vž dy vyš š í než mezní ná klad na vý robu dané ho faktoru a vý nos má proto podobu ekonomické renty.

Nabí dka speciá lní ho vý robní ho faktoru

Kř ivka nabí dky speciá lní ho faktoru je rostoucí. Znamená to, ž e zvý š ení (sní ž ení) nabí zené ho množ ství faktoru je vyvolá no rů s­tem (poklesem) jeho ceny. Trž ní cena tohoto faktoru je vý sled­kem stř etu poptá vky (kř ivka př í jmu z mezní ho produktu faktoru) a nabí dky (rostoucí č á st kř ivky mezní ch ná kladů vynalož ený ch na vý robu faktoru). Vlastní ci faktoru za jeho ekonomickou realizaci zí ská vají trž ní cenu, která zahrnuje transferovou (normá lní) platbu i ekonomickou rentu (graf 10.5).

Ekonomická renta

Ekonomická renta se projevuje jako rozdí l mezi trž ní cenou faktoru a transferovou platbou za jeho použ ití. Jinak vyjá dř eno, je to rozdí l mezi celkový m vý nosem a obě tovaný m vý nosem z druhé ho nejlepš í ho použ ití faktoru. Renta je př ebytek nad trans­ferovou platbou, který není nutný pro jeho udrž ení v dané m použ i­tí. Renta nevyjadř uje ž á dnou obě tovanou př í lež itost a lze ji chá pat jako obdobu ekonomické ho zisku firmy.

PŘ Í KLAD:

Dě lení trž ní ceny faktoru na transferovou platbu a ekonomickou rentu si uká ž eme na př í kladu. Pan XY je zamě stná n jako personalista u soukromé firmy a má roč ní plat 360000 Kč. Jeho dá vný m př á ní m je uč it na vysoké š kole. Po ú spě š né m absolvová ní konkur­zu mů ž e nastoupit na mí sto odborné ho asistenta. Př i té to př í lež itosti uvaž uje nad č á stkou 180000 Kč (12 x 15 000 Kč), kterou roč ně zí ská jako vysokoš kolský uč itel.

Z jeho pohledu lze prá ci odborné ho asistenta považ ovat za nej­lepš í alternativu k jeho dosavadní mu zamě stná ní personalisty. Č á st­ka 180000 Kč potom př edstavuje transferovou platbu, která mu musí bý t zaplacena v soukromé firmě, protož e je rovna obě tované ­mu vý nosu z alternativní ho zamě stná ní. Jako personalista zí ská pan XY i ekonomickou rentu 180000 Kč (360000 Kč - 180000 Kč). K rozhodnutí, aby nastoupil mí sto odborné ho asistenta a ztratil tak ekonomickou rentu, ho mů ž e př ivé st pochopení jedině tzv. kom­penzují cí ho rozdí lu. Niž š í mzdy vysokoš kolský ch uč itelů vů č i li­dem s podobný m stupně m vzdě lá ní jsou kompenzová ny osobní m a intelektuá lní m uspokojení m, které jim jejich prá ce poskytuje.

10.2 NEROVNOSTI V DŮ CHODECH A JEJICH MĚ Ř ENÍ

Peně ž ní př í jmy domá cností

Ekonomické subjekty zí ská vají dů chody, tzn. peně ž ní př í jmy za urč ité období z tě chto zdrojů:

a) Na trhu vý robní ch faktorů – vyplý vají cí z titulu vlastnictví faktorů. Jde o tzv. prvotní dů chodya jejich vý š e odpoví dá cená m služ eb vý ­robní ch faktorů. Mechanizmus tvorby trž ní ch cen vý rob­ní ch faktorů (tj. stř et jejich nabí dky a poptá vky po nich) plní v ekonomické m systé mu souč asně dvě funkce:

· Rozdě luje (alokuje) vý robní faktory mezi sfé ry nejefektivně jš í ho použ ití

· Rozdě luje vý nosy (dů chody) vlastní ků m jednotlivý ch vý ­robní ch faktorů podle mezní ch produktivit faktorů.

b) Z aktivit realizovaný ch mimo trh - kdy jsou př erozdě lová ­ny prvotní dů chody. Jde o tzv. sociá lní transfery (peně ž ní platby stá tu subjektů m), které mají podobu starobní ch dů cho­dů, podpor v nezamě stnanosti apod.

c) Z dě dictví, darů a vý her (jde o mimoř á dné př í jmy).

Celkové dů chody domá cností jsou standardně rozdě lová ny na:

a) pracovní dů chody (zá visí na poč tu odpracovaný ch hodin a mzdové sazbě);

b) dů chody plynoucí z vlastnictví pů dy a kapitá lu (zá visí na množ ství tohoto majetku a na mí ř e vý nosu z pů dy a kapitá lu);

c) dů chody ve formě transferový ch př í jmů (dá vky dů chodo­vé ho a nemocenské ho pojiš tě ní, stá tní sociá lní podpora, dá v­ky sociá lní pé č e).

Bohatství

Ekonomická pozice domá cnosti (č lově ka) je ovlivň ová na nejen zí skaný mi dů chody, ale i tí m jak je bohatá. Bohatství př edstavuje stavovou velič inu a je obvykle vymezová no jako č istá peně ž ní hodnota aktiv, které domá cnost vlastní k urč ité mu č asové mu okamž iku.

Př i vymezení bohatství rozliš ujeme jeho hmotné prv­ky (nemovitosti, pozemky a ostatní statky dlouhodobé spotř eby) a finanč ní aktiva (hotovost, depozita, akcie a dluhopisy). Ně kteř í ekonomové doporuč ují do bohatství domá cnosti zahrnout i tzv. lid­ský kapitá l, protož e se vý raznou mě rou podí lí na tvorbě bohatství.

Ekonomická stratifikace (rozvrstvení) společ nosti

Ekonomická stratifikace společ nostije projevem rozdě lení dů chodů a bohatství mezi jedince č i domá cnosti.

Př í č iny nerovností v dů chodech

Nerovnosti v rozdě lení dů chodů vytvá ř ejí: