Mechanismus cyklu

Fá ze expanze zač í ná vzestupem ú rovně skuteč né ho produktu a rů stem cen ekonomický ch statků. Firmy investují a rozš iř ují vý robní kapacity. Zvyš uje se zamě stnanost a rostou mzdy. Ekonomická aktivita postupně dosahuje vrcholu a dochá zí k tzv. př ehř á tí ekonomiky. Ekonomika je př etě ž ová na, " pracuje" nad své mož nosti a vysoká ú roveň cen znemož ň uje ekonomický m subjektů m nakupovat.

Peně ž ní teorie ekonomické ho cyklu považ ují za hlavní př í č inu oscilací bě ž né ho produktu kolem potenciá lní ho produktu nesprá vnou peně ž ní a ú vě rovou politiku centrá lní banky.Př edpoklá dejme, ž e centrá lní banka zvý š í množ ství peně z v obě hu, což vede k sní ž ení ú rokové mí ry a banky tak mohou poskytovat levné ú vě ry. V ekonomice vzniká pozitivní poptá vkový, který vede k zvý š ení cenové hladiny. Firmy toto zvý š ení cen zpoč á tku vní mají jako rů st cen svý ch produktů a domní vají se, ž e vě tš ina poptá vky smě ř uje k jejich vý robků m. Snaž í se té to situace využ í t a zvyš ují produkci svý ch statků. Od zamě stnanců pož adují vě tš í vý kony a nabí zejí jim vyš š í mzdy. Lidé ochotně zvyš ují nabí dku své prá ce, protož e se domní vají, ž e za vyš š í mzdy si koupí vě tš í množ ství zbož í.

Teorie politickoekonomické ho cyklu se snaž í upozornit na to, ž e kaž dé ekonomické rozhodnutí je zá roveň rozhodnutí m politický m, a ž e kaž dé politické rozhodnutí je zá roveň rozhodnutí m ekonomický m. Politici se snaž í " udrž et se" u moci a chtě jí bý t znovu zvoleni. Proto má politický cyklus vliv na prů bě h ekonomické ho cyklu. Př ibliž ně rok př ed volbami vlá dy preferují rů st produkce, zamě stnanosti, mezd a vytvá ř ejí u volič ů pozitivní oč eká vá ní. Př edpoklá dejme, ž e tito politici ve volbá ch zví tě zili. Lidé ovš em po volbá ch zjistí, ž e sliby nejsou plně ny. Hlavní dů vod spoč í vá v tom, ž e politici musí ř eš it ná klady své volební kampaně, které se zač nou projevovat až po volbá ch. Př edvolební expanzivní politika vede k inflaci a politici se proto po volbá ch uchylují k restriktivní politice. Dopady restriktivní politiky se č asem př estanou projevovat a lidé na ně zapomenou. Př ed termí nem voleb politici znovu zač nou " slibovat" a celý cyklus se opakuje. Empirické zkuš enosti ukazují, ž e pravicivé i levicové strany se v rá mci popsané ho politické ho cyklu chovají stejně - př ed volbami populisticky upř ednostň ují expanzi a po volbá ch jsou nuceni k restrikci.

Ekonomický cyklus je formou pohybu kapitalistické ekonomiky. Kapitalismus je ekonomický systé m, v ně mž jsou vý robní prostř edky v soukromé m vlastnictví a provozová ny za ú č elem dosaž ení zisku. Ekonomický cyklus je pravidelné stř í dá ní vzestupný ch a sestupný ch fá zí vý voje ekonomiky. Makroekonomická rovnová ha na trhu zbož í a služ eb se mů ž e vytvá ř et pod potenciá lní m prouktem nebo nad ní m. Vý kyvy ekonomické aktivity vykazují urč itou pravidelnost a ekonomická teorie proto rozliš uje Kitchinovy krá tkodobé cykly, dlouhodobé Kondratě vovy vlny a stř edně dobé Juglarovy cykly.

Klasická varianta stř edně dobé ho cyklu má č tyř i zá kladní fá ze - krizi, depresi, ož ivení a konjunkturu. V souč asné m modelu cyklu rozezná vá me - recesi, dno, expanzi a vrchol. V druhé polovině 20. století se projevily urč ité změ ny v prů bě hu cyklu, zač ala se prosazovat jeho asynchronnost, sniž uje se vliv zá sob, ceny statků neklesají ani ve fá zi kontrakce, vlá dní intervencionismus vede k rychlejš í mu př ekoná ní poklesu apod.

Odhalení př í č in cyklické ho vý voje je př edmě tem teoretický ch sporů. Vš ichni se shodují v tom, ž e kritický m bodem ve vý voji ekonomiky je horní bod zvratu, ve které m konč í expanze a zač í ná recese. Ekonomické teorie cyklu se rozdě lují na exogenní a edogenní. Konkré tní př í č iny se hledají na straně agregá tní poptá vky (poptá vkový š ok) a agregá tní nabí dky (nabí dkový š ok). Ekonomové se neshodnou v tom, které faktory vyvolá vají poptá vkové nebo nabí dkové š oky.

Keynesovský př í stup se zamě ř uje na rozkolí sanost agregá tní poptá vky pod vlivem vý kyvů investič ní ch a spotř ební ch vý dajů, které jsou vyvolá ny pesimistický mi oč eká vá ní mi. Peně ž ní teorie ekonomické ho cyklu označ ují za př í č inu rozkolí sanosti agregá tní poptá vky změ ny v množ ství peně z v obě hu. Vznik odchylek skuteč né ho produktu od potenciá lní ho produktu je podle monetaristů podmí ně n vytvá ř ení m peně ž ní ch iluzí trž ní ch subjektů. Politickoekonomický cyklus je považ ová n za př í klad exogenní ho ekonomické ho cyklu.