Vznik peněz a jejich úloha v ekonomice

Pení ze = specifický druh zbož í; zbož í, za které ná m jsou ostatní ochotní dá t jaké koliv jiné zbož í

= vš eobecná ekvivalent

3 funkce (mě ly by plnit vš echny 3 soubě ž ně)

· Plní prostř edek smě ny

o Vš eobecně uzná vané a poskytují svobodu volby

o Mají stá lou a relativně vysokou hodnotu

o Nejsou rozmnož itelné (nejsou volně reprodukovaný m statkem)

· Mě ř í tko cen = udá vají (vyjadř ují hodnotu vě cí)

· Zá soba bohatství

Kvantitativní teorie peně z

Zkoumá vztah mezi množ ství m peně z a cenovou hladinou a dochá zí k zá vě ru, ž e změ ny cenové hladiny jsou př í mo ú mě rné změ ná m v peně ž ní zá sobě. Jední m z první ch, kdo ji zformuloval byl David Hume (18. stol)– tvrdil, ž e změ ny množ ství peně z jsou neutrá lní vů č i reá lný m ekonomický m velič iná m, tj. ž e pů sobí pouze na cenovou hladinu.

Na poč á tku 20. století reformuloval kvantitativní teorii Irwing Fischer (jeho př í stup zná m jako transakč ní př í stup) – vychá zel z toho, ž e se bě hem roku v ekonomice uskuteč ní urč itý objem transakcí prostř ednictví m peně ž ní zá soby, která se bě hem roku ně kolikrá t obrá til.

z toho vychá zí Fischerova rovnice smě ny:

Ms.V=Yn

Ms – peně ž ní zá soba

V – rychlost obratu peně z

Yn – nominá lní domá cí produkt

Rovnice je vž dy splně na, protož e levá strana – agregá tní vý daje na zbož í a služ by, pravá strana - jejich peně ž ní hodnoty.

Ú pravou:

Ms.V=Y.P

Takž e cenová hladina se mů ž e mě nit pouze změ nou ně které z velič in Ms, Y, V

peně ž ní zá soba je stavová velič ina.

Produkt je toková.

Jestliž e produkt „př ité ká “ na trh plynuleji (ve ví ce intervalech), stř etá vá se s danou zá sobu peně z ví cekrá t – pení ze se za dané období ví cekrá t obrá tí.

Zastá nci kvantitativní teorie zastá vají ná zor, ž e rychlost obratu peně z je stabilní velič ina, která se mě ní jen velmi pomalu (např. v zá vislosti na technologický ch nebo institucioná lní ch faktorech). Pak změ ny Ms mají za ná sledek proporcioná lní změ ny Yn. a pokud př edpoklá dá me, ž e se ekonomika dlouhodobě udrž uje na potenciá lní m produktu, pak z toho plyne zá vě r, ž e změ ny Ms mají za ná sledek proporcioná lní změ ny cenové hladiny P.

Cambridgeská teorie př ekonala agregá tní podobu Fischerovy, která neumě la proniknout do mikroekonomický ch zá kladů) a rozvinuli př í stup hotovostní ch zů statků.

Vychá zeli z rovnová hy peně z: Ms=Md.

Tato teorie př edpoklá dá, ž e peně ž ní zů statky, které chce č lově k drž et zá visejí pouze na jeho dů chodu, takž e Ms=k.Yn (k – jak velký podí l dů chodu chtě jí lidé drž et), lze rozlož it Yn na P.Y a dostaneme Cambridgeskou rovnici peně z:

Ms=k.P.Y

Rozdí l je v tom, ž e i když V=1/k, tak cambridgeská teorie ukazuje, ž e rychlost obratu peně z je dá na také ú rokovou mí rou.

Zastá ncem Cambrigrské teorie byl i Keynes, který ř í kal, ž e změ na Ms se z č á sti promí tne id do změ ny V (dí ky změ ně ú rokové mí ry), takž e vazba mezi Ms a Yn je slabá (což je trochu rozdí l oproti tvrzení kvantitativní teorie peně z, kde je V považ ová no za ví cemé ně konstantní.)

K rehabilitaci kvantitativní ekonomie př ispě l Milton Firedmann, který uká zal, ž e lidé drž í své bohatství jako portfolio mnoha rů zný ch aktiv s rů zný mi vý nosy, likviditou, rizikem apod. Samostatná změ na ú rokové mí ry tak má mnohem menš í vliv na poptá vku po peně zí ch, než se domní vali keynesiá nci.

Tedy nová kvantitativní teorie peně z:

1. existuje tě sný vztah mezi velikostí peně ž ní zá soby a velikostí nominá lní ho domá cí ho produktu. vztah je tě sně jš í v dlouhé m období než v krá tké m
2. pení ze nejdou neutrá lní v krá tké m období (1-2roky). změ ny Ms v krá tké m obodbí mají ú č inek na reá lný ch velič in
3. pení ze jsou vš ak neutrá lní v dlouhé m období. Změ ny Ms ovlivň ují pouze cenovou hladinu, zatí mco reá lné ekonomické velič iny se nezmě ní
4. inflace je vý luč ně peně ž ní jev. to znamená ž e jedinou koneč nou př ič inou inflace je nadmě rný rů st peně ž ní zá soby.