Globalizace

Letecké společ nosti se spojují do tzv. aliancí (vž dy 1 dominantní americká + 1 dominantní evropská společ nost):

• Star Aliance – UA + Lufthanza
• One World – AA + BA
• Sky Team – Delta + KLM

Vznik ní zkoná kladový ch společ ností (low cost, low fast)

- nasmě rovaly vý voj jiný m smě rem

- vliv na ceny (sní ž ily ceny letenek), kvalitu a standard služ eb

- sní ž ily rozsah poskytovaný ch služ eb

- intenzivně ji pracují s cenou (č í m dř í ve se př ihlá sí me, tí m niž š í cena)

- proces ná kupu (nevystavují se letenky)

- velké ná kupy techniky

Č LENĚ NÍ LETECKÉ DOPRAVY:

a) Podle ná kladu: ná kladní (= kargo) a osobní

b) Podle ú zemní pů sobnosti: vnitrostá tní a meziná rodní

c) Podle pravidelnosti: pravidelná, charterová (= nepravidelná) a half (part) charterová (na pravidelné lince si vyblokujeme urč itý poč et mí st)

d) Podle dopravců:

· regioná lní – jen regioná lně

· meziná rodní

· dá lkoví (mezikontinentá lní)

MATERIÁ LNĚ TECHNICKÁ ZÁ KLADNA:

• letiš tě
• letadla
• letové cesty

a) Letiš tě + pozemní služ by letecké dopravy

Nejvě tš í letiš tě: Dallas – 80 milionů cestují cí ch roč ně, Denver – 120 milionů, Frankfurt – 50 milionů, Londý n – 50 milionů, Ví deň – 12 milionů, Praha – 8 milionů

Praha – 1. letiš tě ve Straš nicí ch (r. 1920) 200 x 60 m, potom ve Kbelí ch, 1936 – hotové Ruzyň ské letiš tě (po 2. svě tové vá lce bylo vě tš í než letiš tě ve Frankfurtu s kapacitou 2 miliony cestují cí ch)

Pozemní služ by:

· pozemní doprava (autobusy, …)

· pasové služ by

· ví zové, celní

· ú schovy zavazadel

· obchodní, stravovací

· informač ní + doprodej letenek

· ubytovací služ by, smě ná renské, pů jč ovny vozů

· zdravotní

b) Letadla

· Malá (do 10 osob)

· Stř ední (do 100 osob)

· Velká (do 250 osob)

· Velkokapacitní (nad 250 osob)

Zá kladní služ by:

stravovací, informač ní, obchodní, zá bava

Zá kladní tř í dy:

· 1. tř í da (first class)

· 2. tř í da (business class)

· 3. tř í da (ekonomy, travel class)

Ř Í ZENÍ MEZINÁ RODNÍ LETECKÉ DOPRAVY

Zá kladní organizace:

a) IATA (International air transport association)

b) ICAO (International civil air organisation)

c) SITA

d) EUROCONTROL

IATA:

- Č R je č lenem

- Sí dlo v Montrealu (Kanada)

- Má na starosti obchodně provozní strá nku letecké dopravy

- Vystavuje jednotné ceny letenek, jednotné zú č tová ní

- Jednotný meziná rodní zú č tovací systé m

- BSP – musí me bý t č lenem IATA

ICAO:

- má na starosti technickou a bezpeč ností strá nku letecké dopravy

- bezpeč ný rozvoj letiš ť, letadel, zabraň uje diskriminaci

VÝ HODY LETECKÉ DOPRAVY:

- rychlost

- pohodlnost, služ by

- bezpeč nost (0, 03 mrtvý ch na 100 př epravený ch)

NEVÝ HODY LETECKÉ DOPRAVY:

- drahá

- ekologická zá tě ž

- velký zá bě r ploch

LETENKY

Vnitrostá tní letecká doprava

Použ í vá cenina označ ena jako letenka s mí stenkou. Má 3 č á sti (kupony):

a) pokladní kupon – slouž í k zú č tová ní prodejní m mí stem

b) letový kupon – slouž í k registraci cestují cí ho př ed odletem a cestují cí za ně j vý mě nou dostá vá palubní vstupenku do letadla

c) kupon pro cestují cí ho – kupon pro uskuteč ně ní př epravy

Meziná rodní př eprava

Použ í vá cenina označ ena jako letenka a zavazadlový lí stek (passenger ticket and baggage check). Sestá vá z obá lky a vš ech kuponů.

Letenka a zavazadlový lí stek obsahují tyto př edepsané ú daje:

- označ ení letový kupon a jeho č í slo

- ná zev letecké společ nosti, která letenku vydala

- jmé no cestují cí ho

- datum vystavení letenky

- vý chozí a cí lové letiš tě

- smě rovací a transitní mí sta (v př.př estupová ní)

- ú daje o rezervová ní mí sta

- označ ení druhu letenky (zpá teč ní, jednoduchá, okruž ní, apod.)

- stav knihová ní

- ú daje o př epravovaný ch zavazadlech

- cena letenky

- protihodnota ceny letenky v Kč

- způ sob ú hrady ceny letenky

6.2 Ž ELEZNIČ NÍ DOPRAVA

HISTORIE:

- 1801 Threvithick ve Walesu 1. cesta koně spř ež nou drahou

- Č D 1. koně spř ež ná drá ha 1829: Č eské Budě jovice – Linec

- 1825 na ž eleznici se objevuje pá ra

- 1829 pravidelná ž eleznič ní doprava v Anglii

- 1838 drá ha Ví deň – Bř eclav – Olomouc – Halič

- ve 2.pol.19.stol. masové rozš í ř ení ž eleznice po celé m svě tě

- 1890 Bernská ú mluva: zá kladní pravidla pro meziná rodní fungová ní ž eleznič ní dopravy

- po 1.svě tové vá lce dochá zí k ú stupu ž eleznič ní dopravy v dů sledku rozvoje silnič ní a letecké dopravy

V ž eleznič ní dopravě se neprojevují tak velké globalizač ní tendence jako u letecké dopravy, funguje na ná rodní m principu (Č eské drá hy, Deutsche Bahn, …)

Zvlá š tnost: mů ž e bý t sama cí lem turistů (např. Orient Expres, Glacier Expres, Blue Train – z Pretorie do Cape town, cesta vlakem po transsibiř ské magistrá le, Shi Kantem, TGV – vlaky vysoké rychlosti)

VÝ HODY:

- je relativně mí rně jš í k ž ivotní mu prostř edí než ostatní druhy doprav

- dí ky elektrifikaci menš í množ ství zplodin

- je maximá lně kapacitní

- dostupnost do center mě st, vč etně cí lů CR

NEVÝ HODY:

- je relativně drahá

Č LENĚ NÍ:

a) Pravidelná

b) Doprava mimoř á dný mi vlaky

c) Rekreač ní vlaky (sezó nní)

MATERIÁ LNĚ TECHNICKÁ ZÁ KLADNA:

a) ž eleznič ní tratě

b) dynamické zá vě sné prostř edky – vagó ny

c) trakč ní dopravní prostř edky – lokomotivy

d) prostř edky sdě lovací a zabezpeč ovací techniky

Vagony:

A – 1. tř í da, B – 2. tř í da, A, B – vozy kombinované 1. a 2. tř í dy, D –služ ební vozy, R – bufetový vů z, WL – lů ž kový vů z, F – poš tovní vů z, WR – jí delní vů z, B a C – lehá tkový vů z

DĚ LENÍ VLAKŮ (DLE RYCHLOSTI):

a) SC – super city

b) IC – inter city

c) EC – euro city

d) Expresy

e) Rychlí ky

f) Spě š né

g) Osobní

SLUŽ BY POSKYTOVANÉ V Ž ELEZNIČ NÍ DOPRAVĚ:

informač ní, stravovací, rezervač ní, prodej jí zdenek, navazují cí taxi služ by, mě stská doprava, zá bavní, ná kupní, ubytovací, pasoví, ví zové a celní

CENINY, TARIFY A SLEVY:

a) Jí zdenky (lepenkové, automaticky vystavené, ú trž kové, psané, př epravní rejstř í ky, doplatkové, blokové). Jí zdenky lze zakoupit u pokladny, ve vlaku, v CK nebo v systé mu ARES.

b) mí stenky

c) lů ž kový nebo lehá tkový lí stek

Slevy v Č D:

· trať ové jí zdenky - opakované jí zdy po stejné trati

· sí ť ové jí zdenky – po celé sí ti č eský ch drah

· oblastní jí zdenky – po urč ité oblasti (Č echy, Morava a Slezsko)

· Junior pas – ISIC – do 26 let

· Senior pas – nad 70 let

· Kilometrická banka – až pro 3 osoby, př edplá cí se urč itý poč et km

· Za dě ti a za zví ř ata se platí polovič ní jí zdné

· Slevy pro skupiny – pro 6 a ví ce osob bez ohledu na vě k

· Karta R – pro skupinu 2 – 5 osob

Slevy v meziná rodní dopravě:

• Inter – rail 26 (do 26 let), trvalé bydliš tě v Č R, studenti
• Rail Europe S (od 60 let)

6.3 SILNIČ NÍ DOPRAVA

- je nejrozš í ř eně jš í druh dopravy

HISTORIE:

- souvisí s vyná lezem kola

- 150 tisí c km silnic v době Ř í š e ř í mské

- 1769 Cugnot: pohyblivý parní stroj

- 1885 benzí nový a naftový motor: Benz a Daimler

- 1888 Dunlop: patent pneumatik

- 1909 Henry Ford – zprovozně ní masové produkce automobilů

MATERIÁ LNĚ TECHNICKÁ ZÁ KLADNA:

a) pozemní komunikace a služ by s nimi spojené: servisní, informač ní, zdravotní, asistenč ní (motoristické spolky: AAA – celosvě tově nejvě tš í, ADAC – Evropa, Ú AMK – ú stř ední automoto klub, ABA – automoto klub bohemia asistence)

b) vozidla: osobní automobily, obytné vozy, př í vě sy, mikrobusy, minibusy, autobusy (zvlá š tní typ – Rotel – č á st autobusu je upravena na spaní), autokary (autobusy s lepš í m vybavení m)

6.4 VODNÍ DOPRAVA

- nejstarš í druh dopravy

- v Č R z hlediska CR má lo vý znamná, celosvě tově vš ak velmi vý znamná

MATERIÁ LNĚ TECHNICKÁ ZÁ KLADNA:

a) lodě

b) vodní cesty

c) př í stavy a jejich technické zař í zení

Kabotá ž – speciá lní moř ská doprava

Cruises – okruž ní plavby

VÝ HODY:

- nejlevně jš í doprava

- velká kapacita

NEVÝ HODY:

- malá dostupnost center CR

- musí se kombinovat s jinou dopravou

- pomalá doprava

7 LÁ ZEŇ SKÉ SLUŽ BY

- vý znamná souč á st CR

- je vní má no 2 způ soby: jako souč á st sociá lní ho a zdravotnické ho systé mu pé č e o obyvatelstvo a souč á st služ eb CR

- k lé č ení využ í vá př í rodní lé č ebné zdroje

- 3 tý dny a ví ce, lé kař ský dozor

- mí sto: lá zeň ské mí sto

- lá zeň ství (balneologie)je obor medicí ny založ en na využ ití př í rodní ch lé č ivý ch zdrojů

SMYSL

Lé č ení, dolé č ová ní, rekondice, rehabilitace

PŘ Í RODNÍ LÉ Č IVÉ ZDROJE (4 SKUPINY):

• vody
• peloidy
• klima
• plyny (emanace)

a) Vody

č lení me je na:

· podle teploty: studené a termá lní (ví ce než 20^oC)

· podle minerá lní ch lá tek: minerá lní (ví ce než 1mg minerá lní ch lá tek na 1 litr vody) a ostatní

· podle radioaktivity: vody, které mají ví ce než 1, 5 kBg / l klasifikujeme jako radonové

b) Peloidy

č lení me na:

· humidity: raš eliny a slatiny (př evá ž ně organické ho pů vodu)

· bahna (anorganické ho pů vodu)

c) Klima

prů mě rný dlouhodobě sledovaný stav atmosfé ry (tlak, sluneč ní zá ř ení, vlhkost, množ ství srá ž ek, teplota)

· Aeroterapie: lé č ba č istý m vzduchem

· Speleoterapie: jeskyně

· Thalassoterapie: moř e

· Helioterapie: sluneč ní svit

d) Plyny – emanace

př í rodní plyny obohacené ně který mi lá tkami využ í vané k lé č bě

VÝ ZNAM LÁ ZEŇ STVÍ:

- slouž í k lé č bě, dolé č ová ní, rehabilitaci a rekonvalescenci pacientů

- prevence

- osvě tový charakter (pacienti jsou pouč ová ni v dietologii, zdravé m způ sobu ž ivota, dodrž ová ní hygienický ch zá sad)

- využ í vá př í rodní zdroje ekologicky š etrný m způ sobem

- kulturně společ enský vý znam (mí sta s nadstandardní mi kulturní mi zař í zení mi)

- vý znamná forma CR

- ekonomický a regioná lní vý znam (vý znamný zamě stnavatel) – zdroj devizové ho inkasa

- vý znam pro specifické skupiny obyvatel (hlavně seniory)

HISTORIE:

- př í rodní lé č ivé zdroje zná mé již př ed 6 tisí ci lety

- vlastní lá zeň ství vzniklo v 5.stol.př.n.l. v antické m Ř ecku

- Hippokrates – zá sady využ ití termá lní ch vod, dietologie, celostní medicí na (zabý vá ní se č lově kem jako celkem)

- nejvě tš í rozkvě t v oblasti a období Ř í ma a ř í mské kultury

- Galenos, Celnus – vý znamní lé kař i

- lá zně v Ř í mě, 2 typy: balnae – malé soukromé, thermae – velké veř ejné

- vý znamná mí sta založ ená Ř í many: Bath (Anglie), Baden Baden (Ně mecko), Dax

(Francie), Baden bei Wien (Rakousko), V Budapeš ti, Rumunsku, Š vý carsku, Muš ov Morava (dnes již neexistují)

Stř edově k

- lá zeň ství se př í liš nerozví jelo, zanikla vě tš ina ř í mský ch lá zní

- 10., 11. a 12.stol. – kř iž á cké vý pravy – do Evropy pronikají vlivy orientu

- u ná s 1350 byly založ eny Karlovy Vary

- 1492 – objevení Ameriky, novově k – rozvoj lá zeň ství

Novově k

- 18. a 19.stol. – zlatá é ra lá zeň ství, konč í 1.sv.vá lka

- v 19.stol. rozvoj, dů vody:

o sociá lně ekonomické – lá zně navš tě vuje nejen š lechta, ale i niž š í vrstvy

o vě decký pokrok – analý za minerá lní ch vod, …

o rozvoj dopravní infrastruktury

o společ enské dů vody – pro urč ité skupiny obyvatelstva je ná vš tě va lá zní společ ensky nezbytná

Poč á tek 20.stol.

- zdravotní pé č e se dostá vá do systé mu pojiš ť oven, lá zně jsou k dispozici vš em pojiš tě ný m

Vincenc Priessnitz

- založ il lá zně v Jesení ku

- založ il vodolé č bu

- popudová terapie

Sebastian Kneipp

- ná slední k Vincence Priesnitze,

- nebyl lé kař, ž il v Bavorsku ve 2.pol.19.stol., nedoporuč oval k lé č bě minerá lní vody, lé č il např. chů zí ve vodě, ve sně hu, po kamení, využ ití bylin (masti, kapky, apod.), fyzioterapie a vodolé č ba (s vylouč ení m minerá lní ch vod), k jeho odkazu se dnes v Ně mecku hlá sí asi 70 lá zní a 5000 lé kař ů

SLUŽ BY POSKYTOVANÉ V LÁ ZNÍ CH

a) Zdravotně lé č ebné:

· klima (klimatoterapie):

o aeroterapie: lé č ba vzduchem (např. na horá ch)

o helioterapie: lé č ba sluneč ní m zá ř ení m

o speleoterapie: lé č ba v jeskyní ch

o thalassoterapie: lé č ebná metoda, která je založ ena na využ ití moř e, produktů moř e a moř ské ho vzduchu

· voda: pitná ků ra, stř iky, zá baly, rehabilitace (bazé ny)

· peloidy: termoterapie (př ivá dě ní nebo odvá dě ní tepla z nebo do lidské ho organismu)

· plyny (plynové lá zně, ve formě podkož ní ch injekcí)

· dietoterapie: systé m vý ž ivy, který je uplatň ová n v lá zeň ské lé č bě

· ergoterapie: lé č ba prací

· elektroterapie a magnetoterapie

b) Ubytovací

c) Stravovací – hlavní nebo podpů rná lé č ebná metoda

d) Kulturně – společ enské:

Lá zně jsou mí stem nadstandardní ho kulturní ho vybavení: divadla, galerie, kina, kasina, …

e) Sportovně – rekreač ní:

aktivní (plavá ní, turistické prochá zky), pasivní (jezdectví)

f) Doplň kové:

Mají č asto komuná lní charakter: mí stní doprava (nehluč ná, neobtě ž uje zplodinami – elektromobily), kadeř nictví, č istí rny, prodejny suvený rů

FORMY POBYTU LÁ ZEŇ SKÝ CH HOSTŮ

Rozliš ujeme ná sledují cí formy:

a) Komplexní lá zeň ská pé č e: př edstavuje pé č i, její ž ú hrada jde na vrub pojiš ť ovny a zá kladní služ by jsou pojiš ť ovnou hrazeny – tzn. ubytová ní, stravová ní, zdravotně lé č ebné služ by

b) Př í spě vková lá zeň ská pé č e: je spojena s placení m pouze zdravotně lé č ebný ch služ eb

c) Samoplá tecká lá zeň ská pé č e: pacient si vš e hradí sá m

d) Ambulantní lá zeň ská pé č e: host nebydlí v lá zní ch, zpravidla je tato pé č e urč ena pacientů m, kteř í mají v daný ch lá zní ch trvalé bydliš tě

LÁ ZEŇ STVÍ VE SVĚ TĚ

Pozn.: v ř adě zemí se za lá zeň ství vydá vají wellness zař í zení (urč itá reakce na snahu o zdravý ž ivotní styl), tzn. sauny, fitness centra,...

NĚ MECKO

- vynikají cí podmí nky pro rozvoj lá zeň ství

- vý borné klimatické podmí nky, stovky minerá lní ch pramenů

- 374 lá zeň ský ch mí st

- 4 typy lá zní: minerá lní a bahenní, klimatické, př í moř ské, Kneippovy lá zně

- 17 milionů lá zeň ský ch hostů roč ně

- nejvě tš í zdrojová země – nejví ce Ně mců vyjí ž dí do zahranič í do lá zní

- vý znamná role pojiš ť oven, vý zkumu, velká specializace

Vý znamné ně mecké lá zně: Baden Baden, Bad Firsing, Wies Baden, Ga-Pa, Helgoland

FRANCIE

- jedny z nejlepš í ch podmí nek pro lá zeň ství v Evropě

- klimatické podmí nky (oblast La Manche, Stř edozemní ho moř e a Atlantské ho oceá nu – vynikají cí thalassoterapie)

- dostatek peloidů

- minerá lní vody (Evian, Vittel)

- asi 110 lá zeň ský ch mí st

- je zde velký vliv stá tu – lá zeň ství je stá tem regulová no, př í rodní zdroje jsou chrá ně ny

- ř ada vý znamný ch lá zní byla založ ena Ř í many

- francouzské lá zeň ství je spojeno i s jiný mi formami CR

- je zná mo i produkty, které mají povahu zbož í (kosmetika – VICHY, minerá lní vody – EVIAN)

Oblasti:

Pyrenejská oblast, Dax (nejvý znamně jš í francouzské lá zně, nejvě tš í thassaloterapeutické centrum Biarritz), Lourdes (roč ně asi 6 milionů ná vš tě vní ků, spojeno s ná bož enský m CR), Vichy (kombinuje se zde lá zeň ský a zá bavný CR - velké kasino), Aix–les–Bains (nejvě tš í stá tní lá zně), oblast Alp

ITÁ LIE

- nejvyš š í podí l soukromé ho vlastnictví lá zní (ví ce než 90%)

- cca 270 lá zeň ský ch mí st

- nejvě tš í evropské lá zně Abano Terme

- uniká tní př í rodní zdroje: moř e, vynikají cí minerá lní, radonové a termá lní vody (Ischia př í rodní sauna), peloidy (bahno, Montecantini Terme – italské Karlovy Vary)

Č ESKÁ REPUBLIKA

- 36 lá zeň ský ch mí st

- př í rodní zdroje velmi dobré a uniká tní (Já chymov – nejvydatně jš í radonové vody, peloidy – Tř eboň sko)

- lá zeň ství je ř í zeno zá konem 164/2001 sb. a 20/1966 sb.

- Spadá pod ministerstvo zdravotnictví

- 330 000 lá zeň ský ch hostů

- ně mci navš tě vují nejví ce

- stoupá poč et samoplá tců

Historie:

- 1.pí semná zmí nka o č eský ch lá zní ch – Há jkova kronika, 15.stol., rok 762 – termá lní prameny v oblasti dneš ní ch Teplic

- Karlovy Vary – zač á tek v pol.14.stol., založ il je Karel IV. (letohrá dek)

Vý znamné historické osobnosti č eský ch lá zní:

- doktor David Becher: KV lé kař, zaslouž il se o chemickou analý zu KV pramenů

- doktor Strobelberger: pitná ků ra (pyramidá lní), až 70 koflí ků (až 9l vody) denně, koupele (až 12 hodin denně)

- Jean de Caro: KV lé kař

- Pupp: zakoupil Saský dvů r, patř í k nejstarš í m KV hotelů m – Grandhotel Pupp

- doktor Adler: konec 18.stol., zaslouž il se o rozvoj a založ ení Františ kový ch lá zní

- Skalní k: založ ení Mariá nský ch lá zní, byl to zahradní k

- Marie Curie Sklodowská: objevila ně které z chemický ch prvků, objevila lé č ebné ú č inky vod v Já chymově

- Vincenc Priessnitz: Jesení k, narozen 1779, zač al lé č it lidi vodou (koupele, obklady, stř iky, pitná ků ra), prací (seká ní dř eva) a prochá zkami v oblasti Jesení ku

Lá zně v Č R