Студопедия

Главная страница Случайная страница

Разделы сайта

АвтомобилиАстрономияБиологияГеографияДом и садДругие языкиДругоеИнформатикаИсторияКультураЛитератураЛогикаМатематикаМедицинаМеталлургияМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогикаПолитикаПравоПсихологияРелигияРиторикаСоциологияСпортСтроительствоТехнологияТуризмФизикаФилософияФинансыХимияЧерчениеЭкологияЭкономикаЭлектроника






Krejcar






Bohuslav FUCHS: př edstavitel funkcionalismu, usiloval o komplexní ř eš ení stavby, splynutí exterié ru a interié ru

- Zemanova kavá rna 1925 – 1. funkc. Stavba v Brně

- hotel Avion v Brně

- vý stavní pavilon mě sta Brna na Vý staviš ti

- mě stské lá zně v Brně

Jan ZÁ ZVORKA: ž á k Kotě ry

- pamá tní k na Ví tkově

 

Č ESKÉ MEZIVÁ LEČ NÉ MALÍ Ř STVÍ (generace, smě ry)……………..…………………………… 55.

vliv Munchovy vý stavy na celou generaci malí ř ů poč. 20. stol.

TVRDOŠ Í JNÍ: 1918-1924 - vý stava s heslem „ A př ece ně kolik tvrdoš í jný ch“, č asopis č erven (bá s. S.K.Neumann) - vitalismus

Josef Č APEK: Fauvismus, kubismus, ná moř ní ci.. centrem vž dy č lově k

- Č ernoš ský krá l, - Hvě zdy, - Rá no, - Kvě tiná ř ka, - cykly: Oheń a Touha (motiv ž enské postavy)

Vá clav Š PÁ LA: 1885- 1946 :, č len i SVU Má nes, generace Osmi, vliv Picassa a Braqua, kubismus,

fauvismus, Munchů v expresionismus, abstrakce, ž eny, lyrizují cí a venkovská krajina,

barevný trojzvuk č ervené, modré a bí lé, rů zná barevná období: zelené, modré,

- Pí seń venkova, (NG): Velká pradlena, Koupá ní, Vltava u Č ervené, Pivoń ky

Otakar MARVÁ NEK (postmoderna)

Rudolf KREMLIČ KA (promý š lel kompozice hl. ž en),

Vlastislav HOFMANN: architekt, malí ř, grafik jeviš tní vý tvarní k, kubismus a expresionismus

Jan ZRZAVÝ: 1890-1977: skupina Sursum, duchovně ladě ný symbolismus, vzor v Kubiš tovi, Sandru Botticellim

Oblí bená krajina okolo Bretaně – kamenné domy, lodě, Bená tky:

- San Marco v noci, -San Marco ve dne, - Piazzetta II

- Kleopatra, - Portré t, - Konvalinky, - Melancholie, - Veselé poutnice, - Ká zá ní na hoř e,

- Meditace, - Milenci, - Antikrist (expresionitický), - Smaritá n

 

HOLLAR: 1918: grafici, iniciativa Tomá š e Františ ka Š IMON – mal. a graf.

vů dč í osobností Max Š VABINSKÝ 1873 – 1962, prof. na praž. AVU- grafika, secese

- portré ty vý znamný ch osobností: T.G.Masaryka, krajiná ř, tvů rce oken pro chrá m sv. Ví ta - poslední soud

 

SOCIÁ LNÍ SKUPINA: Miroslav Holý, Karel Holan, Pravoslav Kotí k, Karel Kotrba: (Ho -Ho -Ko -Ko)

DEVĚ TSIL: zá klad č eské mezivá leč né avantgardy, (Revoluč ní umě lecké hnutí), sborní k Devě tsil, ReD, internacioná lní zamě ř ení,

Zal.1920 studenty gymná zia: spisovatelé - Vladislav Vanč ura, Jaroslav Sifert, Františ ek Halas, Jiř í Wolker, Karel Teige,

malí ř i – Františ ek MUZIKA, Josef Š Í MA, Alois WACHSMANN, Jindř ich Š TÝ RSKÝ, TOYEN,

architekti – Bedř ich Feuerstein, Josef Havlí č ek, Karel Honzí k, fotografové, divadelní ci, hudební ci,

Brně nský Devě tsil: Zdeně k Peš á nek – mal., soch., arch., zakladatel a prů kopní k kinetismu,

 

POETISMUS: Teigů v manifest Poetismu a Nezvalů v manifest Papouš ek na motocyklu

obliba cirkusu, grotesky, exotiky, odmí tali souč asné umě ní a technickou civilizaci,

vliv naivní ho umě ní Celní ka Rousseaua a primitivní ch ná rodů

obrazové bá sně - jako jednota malí ř e a bá sní ka- kolá ž e a fotomontá ž e, konstruktivistické prvky,

Otakar Mrkvič ka: - Kytara

Josef Š Í MA: - Kompozice I, II, III …- abstrakce, figurá lní kompozice, - Zoufalství orfeovo (reakce na vá lku a

zhroucení iluzí o krá se)

Františ ek KUPKA: orfismus, figurativní malba

NG : - Radosti ž ivota, - Jezero, - Dvojbarevná fuga, - Kosmické jaro, - Só lo hně dé č á ry

 

Vojtě cch PREISIG: figurá lní kompozice, zahynul v Dachau

Františ ek FOLTÝ N: figurá lní kompozice

 

2. manifest poetismu -) př iblí ž ení k surrealismu, zá jem o psychické procesy a psychoanalý zu -) nový malí ř ský styl: nefigurativní artificialismus: vytvoř ený Toyen a Jindř ichem Š tý rský m: imaginativnost, lyrická abstrakce inspirvaná biomorfní mi tvary

SURREALISMUS: 1934 zal.Skupina surealistů, bá sní ci: V.Nezval, K. Biebel, Karel Teige, rež isé r J. Honzl, hudební k J. Jež ek,

sochař V. Makovský, malí ř i:

TOYEN (Marie Č ermí nová): Hlas lesa, cyklus - Schovej se, vá lko,

J. Š TÝ RSKÝ: kolá ž e a fotografie, obrazy: Hermafrodit, Musa Somnambula, Obraz

Františ ek JANOUŠ EK: fantaskní krajiny, lidské a zví ř ecí ú dy, - Ú tě k - Stě hová ní - Š paně lsko

SVU MÁ NES: arch. Otakar Novotný, mal. Emil Fila

UMĚ LECKÁ BESEDA: Zrzavý, Č apek, Kubí n, Š í ma, Kremlič ka, Tichý,

SKUPINA 42: teoretik: Jindř ich Chalupecký, Jiř í Kotalí k, bá sní ci: Ivan Blatný, Josef Kainar,

malí ř i: Jiř í KOLÁ Ř, Františ ek GROSS (Č lově k-stroj), Kamil LHOTÁ K (idilismus, Františ ek HUDČ EK

Jan SMETANA, Bohumí r MATAL (Stř í hali dohola malé ho chlapeč ka (- Kainar)

sochař i: Ladislav Zí vr, fotograf Miroslav Há k

ná mě t: moderní velkomě sto, mě stská mytologie, prů mysl, civilizace,

 

MIMOSKUPINOVÍ UMĚ LCI:

Karel Č ERNÝ: kuboexprese, fauvismus, konstruktivismus, - nostalgické krajiny, noč ní bary s milenci,

Jan Bauch: Kristus na hoř e Olivetské,

Cyril BOUDA: mal. a graf. – kniž ní ilustrace

Karel SVOLINSKÝ: vý pravy ke Smetanový m operá m, okno katedrá ly sv. Ví ta

Jiř í TRNKA: ilustrace a jeviš tní tvorba

Františ ek TICHÝ: poetické cirkusové krasojezdkyně, kouzelní ci

VÝ VOJ MODERNÍ ARCHITEKTURY A DÍ LO LE CORBUSIERA ……………...…… 56.

MODERNÍ ARCHITEKTURA: - Použ ití nový ch materiá lů: ž elezo, litina, ocel, beton, ž elezobeton - už v 2. pol. 19. stol.

- Dů raz na funkč nost a ú č elovost architektury, nové ná zory na vlastní ž ivot

 

Adolf LOOS – architekt 20. století „ dů m není umě ní, protož e slouž í pohodlí „

negoval secesi a její dekor (ornament je zloč in) považ oval jej za nadbyteč ný, za maskují cí š patnou ř emeslnou prá ci

vě tš ina jeho staveb je založ ena na jednoduchý ch tvarech

Mú llerova vila ve Stř eš ovicí ch (symetrič nost, vnitř ní a vně jš í diferenciace,

myš lenka raumplanu-rozdí lné vý š ky jednotlivý ch mí stností a jejich ná vaznost)

 

Frank Lloyd WRIGHT -američ an, funkč nost, zjednoduš ení,

respektoval a vychá zel z okolí architektury a krajiny, kde stavě l, použ í val mí stní materiá ly.

- Kaufmanova vila (dů m nad vodopá dem, organická arch.)

- Guggenheimovo muzeum v NY

 

Bauhaus (Das staatliche Bauhaus Wiemar), vznikl splynutí m vý marské Akademie a Umě leckoprů myslové š koly H. van de Veldeho

- Založ il jej ně mecký architekt Walter Gropius (ve Vý maru 1919 + nová budova Bauhausu),

- V ná vaznosti na stř edově kou tradici stavební ch hutí (vliv i na ná zev) pož adoval Gropius nové sdruž ová ní vý tvarné ho

umě ní a umě lecký ch ř emesel, jež budou podlé hat architektuř e.

- Uč ební plá n š koly zahrnoval vš eobecnou př edbě ž nou vý uku, nauku o formá ch a ná vaznou spoluprá ci s jednotlivý mi

dí lnami (hrnč í ř ský mi, tkalcovský mi, kovozpracují cí mi, typografický mi, fotografický mi..)

- Zcela nová idea Bauhausu byla uvě domě lé zapojení technologie a prů myslové vý roby – tí m se B. stal prů kopní kem

prů myslové ho designu,

- Vý robky se vyznač ují př edevš í m ú č elností a formá lní č istotou, neboť ´ byly navrž eny pro zlepš ení obecné ho ž ivotní ho stylu

- př itom objevovali nové mož nosti vý roby – druh ná bytku s použ ití m ocelový ch trubek…

- dalš í č lenové a profesoř i: O. Schlemer, P. Klee, W. Kandinsky, Josef Albers,

- 1925 se př estě hoval do nově postavené budovy v Dessau (Desavě), kterou navrhl Gropius

- 1928 se stal 2. ř editelem Mayer a po ně m 1930 Ludvig Miese van der ROHE

autor Tugendhartovy vily rodiny bohatý ch ž idů

- 1930 se Bauhaus př estě hoval do Berlí na

- 1933 zavř en nacisty, Gropius i van der Rohe odeš li do USA a stali se tvů rci mrakodrapů – vychá zí z klasické ho

funkcionalismu. Pozdní funkcionalismus je označ ová n jako meziná rodní sloh, protož e byl vš ude stejný.

 

LE CORBUSIER - 1887 - 1965, jmé no po matce, vl. jm. Charles-Edouard Jeanneret. Velký vý znam mají jeho teoretické spisy

- Š vý carský architekt a ná vrhá ř, ž ijí cí po vě tš inu ž ivota ve Francii, pod jmé nem Jeanneret i malí ř.

- od 1917 ž il v Pař í ž i, kde založ il a vydá val č asopis L Esprit nouveau, od 35-ti let se vě noval jen architektuř e.

- jeho architektonické ná vrhy i puristické obrazy spoč í valy na geometrické m ř á du a racioná lní ch formá ch.

- koncept obytný ch jednotek založ en na myš lence, ž e i domy se dají stavě t sé riově.

- využ í val vý hod ž elezobetonové technologie, které umož nily zá nik nosný ch zdí a pruhy oken spoč í vají cí ch na

podpě rá ch bez př í zemí.- prvky: podpora a deska jako sloup a architrá v (vliv Parthenonu)

- dí lo: vila Savoye (souvislá okna), vila v Poasiy, Centrosairus - dů m odborů v Moskvě

- 1934 projektuje Nový Alž í r v Africe

- 1935 neuspě l s ná vrhem na Zlí n

- 50, -60, lé ta změ na: použ ití pohledové ho betonu (bé ton brut) na fasá du. -)označ ení smě ru za brutalismus

- r. 1948 vyvinul systé m proporcí modulor – mě rnou jednotku - vý chodiskem je lidská postava – max. vý š ka

- jakou mů ž e č lově k dosá hnout se vztyč enou rukou. Odpoví dá funkcionalismu ve snaze š í t architekturu pro č l.

- ustanovil 5 principů: 1) dů m na pilotech - pilí ř í ch

2) rovné stř echy se zahradami a bazé ny

3) pá sová - souvislá okna (Oldř ich Tyl a Josef Fuchs- Veletrž ní palá c)

4) volný pů dorys – hl. skeletová konstrukce s př emí stitelný mi př í č kami = nenosné stě ny

5) volné prů č elí a jeho tvá rnost

- od 2.svě t. vá lky se vě noval kubický m stavební m formá m – stavby př ipomí nají monumentá lní volné plastiky

(kostel Nó tre Dame du Haut, kaple v Ronchamp, klá š ter La Toufette)

- plá ny celý ch mě st: Zá ř í cí mě sto v Marseile (minimá lní vypoč tený prostor pro ž ití - dnes zde bydlí jen č ernoš i

mě sto Chahndigarth v Indii- akropole 20. stol.(parlament, soud..)

Rio de Janeiro – ministerstvo š kolství

dů m odborů v Moskvě

Unité d´ Habitation (kolektivní dů m) v Marseile

 

Jó rn UTZEN: Sydney- Opera

Luis KAHN

NERVI: ř í mský palá c portů (hyperbolická stř echa, podoba stanu)

É ro SÁ RINEN: letiš tní terminá ly

Kenzo TANGE - Japonec: olympijské stadiony, zavě š ené stropy

 

SURREALISMUS ………………………………………………………………………………………………………… 57.

Př edchů dce surrealismu je dadaismus-od 1915, zahrnují cí i divadlo, bá sně. Podstatou je ná hoda-staví proti vá ž nosti umě ní.U zrodu rumunský bá sní k Tristam Tzara, malí ř a sochař Hans Arp, Hans Richter. Př edchá zí ješ tě metafyzická malba (Giorgo de Chiriko – ital. Ná m. ozvlá š tně ná antický mi torzy, př es dokonalost vyjadř ují cosi nereá lné ho. Pozdě ji se k surreal. př idal Marcel Duchamp – (Persiflá š Mona Lisa)

Surrealismus: vznik v Pař í ž i, termí n prvně už il Appolinare, vychá zí i z fantaskní ch proudů (Bosch), Freuda (hl. Dalí). Projevuje se v malí ř ství, sochař ství, literatuř e, filmu, fotce, divadlu a baletu. Surrealisté jsou č asto levicově orientovaní. Inspirová ni Freudovou psychoanalý zou usilovali surreal. Proniknout k zá konitostem podprahové ho psychické hp ž ivota. Ze snů a halucinací č erpali inspiraci. Surreal. mal. chtě lo nahradit vně jš í svě t vnitř ní m modelem. Je stá le ž ivý!!

1. vý stava surreal. 1925.(Ernst, Klee, Mason, Miro, Picassodalš í probí haly v rů zný ch zemí ch (NY-39)a vyznač ovaly se vž dy ně jakou zvlá š tností (osvě tlení plameny z př enosné ho ohniš tě, pytle s uhlí m visí cí ze stropu, rozestlané postele, louž e s rá kosí m na podlaze. Nebo divá ků v pohled na obrazy naruš ovaly provazy.)

Č eský surrealismus: - Praž ská surreal.skupina založ ena 1934. 1935 př edná š í Breton v Praze. – Š tý rský -zemř el, Toyen -odeš la, dá le bez ná vaznosti. Zač. znovu: Istler, Fá ra, Teige (schů zky u Teigeho v bytě). Skupina Ra: Kundera, Istler (styky s Bruselem), Ikal, Lacina, Zikmund. 7 v ř í jnu: Jiroutek, Barevný: lidský realismus

Andre Breton:

bá sní k a vý tvarní k, 1924 - autor manifestů surrealismu, - př esně urč uje prá va a povinnosti stoupence surrealismu (nikdo se nesmí surrealismem ž ivit a př ijí mat ceny) Definoval jej jako (nadrealismus)- absolutní skuteč nost, v ní ž se prolnou oba protiklady – sen a skuteč nost.

Vý tvarné umě ní má 2 zá kladní vě tve: veristický a absolutní, dí ky nimž má š irokou vý razovou š ká lu.

 

VERISTICKÝ surrealismus

- metoda magické ho realismu

- zobrazuje a zhmotń uje s iluzivní vě rností vnitř ní vize, v př edstavě existují cí modely

- č asto dochá zí k posunu př edmě tů z jednoho snu do druhé ho a jejich spojení (podle Freuda)

- paranoicko-kritická metoda S. Dalí ho =ně kolikaná sobný ponor do hloubky-ř etě zení)- dotý ká se akademismu

- paradoxní iluzionismus R. Magrita - dotý ká se akademismu

- Y. Tanguy, Paul Delvaou (prostory ož ivené ž en. akty), Max Ernst (romá n v kolá ž í ch Stohlavá ž ena)

- Š tý rský (kolá ž e, fotografie(Hermafrodit), Josef Š í ma, Toyen

 

ABSOLUTNÍ surrealismus

- k zá znamu použ í val metodu psychické ho automatismu - umě lec neovlá dá tvorbu vě domě, ale pouze podvě domě. Je zá znam psychické ho vlně ní bez racioná lní cenzury. Vznikají bezdě č né kř ivky a obrazce. Ně kdy se dotý ká hranice abstraktní ho umě ní.

- Miró, Hans Arp, A. Masson, Teuge (kolá ž e), Ernst (frotá ž e), Ladilslav Mová k (frotá ž e – souč.)

 

Salvador Dalí: 1904 Figueras – 1989

Š paně lský malí ř a grafik, syn notá ř e. Byl zatí ž en př edstavou, ž e je reinkarnací své ho bratra, který zemř el 9 mě sí ců př ed jeho narození m a odů vodń oval tí m svou rozpolcenost. Už jako dí tě si byl vě dom své geniality. Ostatní spoluž á ci jej rá di dě sili rů zný mi druhy hmyzu, obzvlá š tě kobylkami, z nichž mě l panickou hrů zu. Studoval akad. malbu na Akademii v Madridu, brzy je vylouč en za nepř í stojné chová ní.. Vliv na ně j mě li G. De Chirico, Picasso, Vermeer. Vyzkouš el rů zné styly, napodoboval holandské mistry.

1929 odeš el do Pař í ž e, kde se setkal s Picassem a Bretonem a byl př ijat do surreal. Skupiny A. Bretona, odkud byl pro svů j akademismus brzy vylouč en. Potkal svou budoucí manž elku a inspiraci Galu. V př edsurrealistické m období namaloval i figurá lní obrazy a krajiny z Cadaques a experimentoval s kubismem. S. Freudem a jeho psychoanylý zou se osobně sezná mil 1938.

1. surreal. Obr. Krev je sladš í než med 1927, inspirová n trý znivý m snem. Provokuje sexuá lní a protiná bož enskou tematikou.

- Fantom sex- apealu, - Svatý grá l

ve 30. letech maluje Arcimboldiho metodou podvojné ho zobrazení:

- Dojmy z Afriky tvoř í oblič ej.

- Trh s otroky a duchem na bustě Voltaira

1940 opustil Evropu a př estě hoval se do USA, kde vyhlá sil své rozhodnutí stá t se klasikem.Maluje podobizny a ná bož enské obrazy:

- Ukř iž ová ní 1954 - Poslední več eř e 1955

1956 se vrá til do Š paně lska.

Film: - Andaulský pes, - Zlatý vě k (1930)

Sochy: Kreveta-telefon

Ilustrace: Don Quiot

Vydal mnoho fantaskní ch publikací (fiktivní ž ivotopis)

- Rozplý vají cí se č as 1931 (Mě kké hodiny), - Hoř í cí ž irafa 1935

- Sen způ sobený letem vč ely kolem graná tové ho jablka jednu sekundu př ed probuzení m. (Gala se vzná š í kolem ř voucí ch tygrů)

- Neodbytnost pamě ti (mě kké hodiny a dalš í polemizují o relativitě tvrdé ho a mě kké ho č asu) “jednoho dne bude potř eba mé hodiny natá hnout, aby uká zaly hodinu absolutní pamě ti, která je hodinou pravdy a proroctví “

- Vý lov tuń á ků, - Explodují cí hlava

- Dvojice s mraky v jejich hlavá ch - Velký Masturbá tor

- Podzimní kanibalismus - Metamorfó za narcisu

- Dí tě sledují cí zrození nové ho muž e - Koncil (autoportré t v levé m rohu)

Jeho cí lem bylo zobrazovat konkré tní iracionalitu. Využ il kaž dé př í lež itosti, aby zí skal popularitu. Nikdy se nezdrá hal vypů jč it si ně jakou myš lenku nebo ná pad a byl č asto obviń ová n z plagiá torství. Sá m tvrdil, ž e kdo nic nenapodobuje, nic neprodukuje.

Ve Figueras má od 1972 vlastní museum (4 vejce na stř eš e). Poslední obraz namaloval r.1983. Zemř el 1989.






© 2023 :: MyLektsii.ru :: Мои Лекции
Все материалы представленные на сайте исключительно с целью ознакомления читателями и не преследуют коммерческих целей или нарушение авторских прав.
Копирование текстов разрешено только с указанием индексируемой ссылки на источник.