Propagace

- stimulová ní = ovlivň ová ní, forma komunikace mezi prodá vají cí m a kupují cí m

- podpora prodeje, reklama, publicita, osobní prodej

A.I.D.A

A = Attention – vyvolá ní pozoru

I = Interest – vyvolat zá jem, př edstavit vý robek, služ bu nebo firmu

D = Desire – př á ní, vyvolat potř ebu zá kazní ka koupit si vý robek

A = Action – nabí dnout cesty prodeje (stač í jen…)

Propagace = reklama, podpora prodeje, publicita, osobní prodej

DISTRIBUCE

- komu, kdy a kde se budou vý robky prodá vat, jaký m způ sobem se dostane vý robek od firmy ke

spotř ebiteli, je nutné urč it tzv. distribuč ní cesty zbož í

a) Př í má distribuč ní cesta

- dodá vka př í mo do prodejny z jiné ho podniku

- tí mto způ sobem se distribuje: zbož í podlé hají cí zká ze (potraviny), vý robky ztrá cejí cí aktualizaci (denní

tisk), vý robky zhotovené na zaká zku (odě vy)

- vý hody: zá kazní k dostá vá zbož í č erstvé, v prvotř í dní kvalitě, odpadá mí sto na skladová ní

- nevý hody: vý robci se musí zabý vat propagací, prů zkumem trhu, dopravou

b) Nepř í má distribuč ní cesta

- prostř ední kem je velkosklad

- vý hody: velkoobchod prová dí propagaci, př ebí rá riziko vyplý vají cí z š kod zbož í, zajiš ť uje dopravu,

vý robci odpadají ná klady na dopravu, skladová ní, propagaci

- nevý hody: vý robce zí ská vá informace o prodejnosti s delš í m č asový m odstupem a nemů ž e pruž ně ji reagovat na změ nu poptá vky.

23.

PODKLADY PRO STANOVENÍ CENY:

-Zá kaznická poptá vková funkce

-Ná kladová funkce

-Konkurenč ní ceny

=Jakmile má podnik k dispozici tyto ú daje je př ipraven stanovit cenu.

POSTUP PRO STANOVENÍ CENY:

Stanovení cí le podniku a jeho cenové politiky pro urč itý vý robek

1. Urč ení poptá vky

2. Urč ení ná kladů

3. Analý za cen a nabí dek konkurence

4. Vý bě r metody tvorby ceny

5. Urč ení koneč né ceny

STANOVENÍ PRODEJNÍ CENY Z HLEDISKA NÁ KLADŮ:

Př i stanovení prodejní ceny z hlediska ná kladů bychom si mě li urč it cenu, za kterou bychom chtě li vý robek nabí zet tak, aby pokryla naš e ná klady.

Jedná se o tzv. ná kladovo-př í rů stkovou metodu stanovová ní prodejní ch cen, kterou vyjá dř í me vztahem:

Ná kladová zá kladna + urč itý cenový př í rů stek = prodejní cena

24.

METODY CENOVÉ TVORBY

1)tvorba ceny pomocí ziskové př irá ž ky: v praxi je použ í vaná nejví ce, je nejlehč í, souč et jednotkový ch ná kladů plus zisková marž e

Cj=nj + zisková marž e

2) tvorba ceny pomocí pož adované ná vratnosti investic (rentability): roli hraje rentabilita investované ho kapitá lu = ROI

Kolik je pož adová no zhodnocení investované ho kapitá lu.

Rentabilita se př ič í tá k jednotkový m ná kladů m

Cj=nj+(ROI*In/Q), dosazujeme ve tvaru indexu(procentní vyjá dř ení /100)

3) tvorba ceny pomocí cen konkurence:

- vytvoř í me cenu tu porovná me s konkurencí a zjistí me jestli zí ská me, za tu cenu pak budeme prodá vat --> př ebí rá me cenu konkurence

4)tvorba ceny na zá klade zá kazní kem vní mané cenové hodnoty: na zá kazní ka je tř eba psychologicky zapů sobit tak ž e dostá vá ně co naví c oproti konkurenci, např í klad pozá ruč ní servis zdarma, u té to metody je uplatň ová na tzv. cenová diskriminace(kaž dé mu spotř ebiteli stanovena spotř ební cena individuá lní s cí lem vytá hnout veš kerý př ebytek-to znamená ž e cena je stanovena na takové hranici, ž e je ochotný ji akceptovat), v praxi se cena stanovuje tak, ž e se udě lá prů zkum

5)metoda cenové tvorby na zá kladě intenzity poptá vky: velký vliv na stanovení prodejní ch cen má sezó nnost.

25.

VÝ POČ ET MZDY

Č istá mzda se vypoč í tá ze dvou zá kladů:

a) z hrubé mzdy

b) superhrubé mzdy

Hrubá mzda je mzda zamě stnance, ze které platí (odeč í tá se):

-zdravotní pojiš tě ní 4, 5%

-sociá lní pojiš tě ní 6, 5%

Superhrubá mzda je mzda, kterou za zamě stnance platí zamě stnavatel (tolik stojí zamě stnavatele zamě stnanec):

sociá lní pojiš tě ní, které hradí zamě stnavatel 25%

zdravotní pojiš tě ní, jenž hradí zamě stnavatel 9%

slouž í jako zá klad pro vý poč et daně, sazba 15%

Z daň ové ho zá kladu zamě stnanec odeč í tá tzv. odeč itatelnou polož ku. Kaž dý zamě stnance si mů ž e odeč í st tuto polož ku POUZE JEDNOU. A to i v př í padě, ž e má ví ce zamě stná ní. Musí se tedy rozhodnout, kde svou odeč itatelnou polož ku uplatní, a tam podepí š e prohlá š ení, č ili:

-PODEPSAL PROHLÁ Š ENÍ = UZNANÁ ODPOČ ITATELNÁ POLOŽ KA NA POPLATNÍ KA (a ostatní polož ky)

- NEPODEPSAL PROHLÁ Š ENÍ = NEUZNANÁ ODPOČ. POLOŽ KA

Hrubá mzda * 1, 34

- 34% sociá lní a zdravotní hrazené zamě stnavatelem

- Zá loha na daň 15% ze superhrubé mzdy

- Celková daň sraž ená z hrubé mzdy se sní ž í o odpoč itatelné polož ky.

26.

MZDA

už í vá se pro podnikatelsko sfé ru

• patř í sem i neziskové organizace, i když se nejedná o skuteč ný podnikatelský subjekt

• sjedná vá se v KS, v PS č i vnitř ní m mzdový m př edpisem nebo mzdový m vý mě rem

PLAT

• už í vá se pro rozpoč tovou sfé ru (§ 109 odst.2 ZP)

• rozpoč tová sfé ra = organizace plně nebo č á steč ně napojené na stá tní rozpoč et nebo jiné veř ejné rozpoč ty

• urč uje se platový m vý mě rem (tř í da x stupeň)

SLOŽ KY, KTERÝ MI JSOU MZDA Č I PLAT TVOŘ ENY:

• pevnou slož kou (zá kladní mzda/plat) – roč ní, mě sí č ní, tý denní nebo hodinová sazba

• pohyblivou slož kou

• vý konnostní mzda, odmě na

• odmě na podle dovedností,

• odmě na podle schopností

• př í platky (př esč as, smě nnost, prac.podmí nky)

• odmě na podle př í nosu

• dodatkovou slož kou (benefity, zamě stnanecké vý hody)

27.

VÝ ROBNÍ SYSTÉ M

= cí leně organizovaný celek s vně jš í mi vztahy, vnitř ní strukturou a vnitř ní dě lbou prá ce.

Vý robní systé m je umí stě n do urč ité ho prostř edí a podle vně jš í ch vlivů vytvá ř í s okolí m systé m vně jš í ch vztahů.

Vně jš í vztahy:

- urč ová ny: trhem, legislativou, vý robní m programem, postavení m vý robní ho systé mu, prá vní formou, stá tní mi institucemi, prá vní mi normami, př í rodní mi č initeli: materiá lové zdroje a jejich vzdá lenost od vý robní ho systé mu, doprava, její způ sob, energetické zdroje apod.

-dá le: pů sobení vý robní ch systé mů na okolí (zneč iš ť ová ní vody, ovzduš í apod.).

Vý robní systé my vytvá ř ejí tyto vně jš í vztahy:

ƒ a)Ekonomické

ƒ b)Prá vní

ƒ c)Dodavatelsko-odbě ratelské

ƒ d)Sociá lní,

ƒ e)Ekologické.

- z pohledu ř í zení sklá dá ze dvou subsysté mů.

• Ř í dí cí subsysté m

• Ř í zený subsysté m

Ř í dí cí subsysté m vý robní ho systé mu př edstavuje slož itý komplex orgá nů ř í zení.

-Sklá dá se z pracovní ků a technický ch prostř edků ř í dí cí ho apará tu, který plní funkce:

a)technické

b)vý robní

c)personá lní

d)ekonomické

à společ ný m ú kolem je zabezpeč it hospodá rnou a plynulou č innost ř í zené ho

subsysté mu ale také vý robní ho systé mu jako celku.

-neustá le se rozví jí a př izpů sobuje nové technologii,

-ovlivň ová n rozvojem vý roby, ale i sá m aktivně pů sobí na rozvoj vý robní ho systé mu,

Ř í zený subsysté m se sklá dá z celé ř ady vzá jemně kooperují cí ch vý robní ch celků

(vý robní ch jednotek-tj.provozů, dí len, pracoviš ť):

a)hlavní ch,

b)vedlejš í ch,

c)pomocný ch

d)obsluž ný ch provozů, dí len, pracoviš ť apod.

-kooperují cí vý robní jednotky hlavní a vedlejš í zabezpeč ují vý robu rů zný ch druhů vý robků,

-kooperují cí jednotky pomocné, obsluž né zabezpeč ují podporu vý r. jednotek hlavní ch, vedlejš í ch

Vý robní jednotky realizují vý robu.

Č leně ní vý roby ve vý robní m podniku

Zá kladní vý robní procesy:

- Hlavní vý roba (hlavní vý robky podniku),

- Vedlejš í vý roba (vý roba polotovarů, ná hradní ch dí lů),

- Doplň ková vý roba (zpracová ní odpadu z hlavní a vedlejš í vý roby),

- Př idruž ená vý roba (liš í se charakterem vý roby).

Pomocné vý robní procesy:

- ú drž ba strojů a budov,

- vý roba energie

Obsluž né vý robní procesy:

- skladová ní,

- doprava,

- balení,

- kontrola.

Procesem se rozumí sada vě cně a č asově navá zaný ch č inností, které se uskuteč ň ují v dané m poř adí a vedou k uskuteč ně ní urč ité ho vý konu.

28.

VÝ ROBNÍ KAPACITA

Maximá lní objem produkce, který mů ž e vý robní jednotka vyrobit za urč itou dobu.

Je dá na:

- kvantitou, kvalitou a alokací vnitř ní ch zdrojů systé mu vý roby

- strukturou vý robní ho programu

- technickou ú rovní a ná roč ností vý robků

- technologickou ú rovní vý roby

- kvalitou vš ech zá kladní ch funkcí norem ř í zení.

Zdroje: (ná roky na zdroje jsou urč eny: vý robní m programem, normou č asu na provedení př edepsaný ch technologický ch operací)

- druh vý robní ho zař í zení

- poč et jednotek vý robní ho zař í zení

- využ itelný č asový fond jednotek vý robní ho zař í zení za urč ité č asové období.

VÝ ROBNÍ KAPACITA JE LIMITOVÁ NA