Студопедия

Главная страница Случайная страница

Разделы сайта

АвтомобилиАстрономияБиологияГеографияДом и садДругие языкиДругоеИнформатикаИсторияКультураЛитератураЛогикаМатематикаМедицинаМеталлургияМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогикаПолитикаПравоПсихологияРелигияРиторикаСоциологияСпортСтроительствоТехнологияТуризмФизикаФилософияФинансыХимияЧерчениеЭкологияЭкономикаЭлектроника






Long tail efekt






=koncept dlouhé ho chvostu

-tradič ní paretovské rozdě lení a vzletné pouká zá ní, ž e web 2.0 umož ň uje soustř edit se i na mé ně č etné skupiny zá kazní ků a př itom stá le využ í vat ú spor z rozsahu

-já drem teorie je: ř í dce prodá vané produkty mají vetš í vá hu než bestsellery

 

2.2.3 Formá tové sjednocení

- jedna z hlavní ch charakteristik nové ho webu je nezá vislost obsahu a formy, která umož ň uje sluč ová ní rů zný ch datový ch zdrojů do jedné aplikace (HTML)

- web 2.0 se nese ve znamení XML = univerzá lní rozš iř itelný znač kový jazyk, dokumenty v ně m napsané mají podobnou strukturu jako HTML dokumenty, ale znač ky nejsou fixní, lze je libovolně definovat

- nejvě tš í rozdí l je, ž e XML definuje strukturu dokumentu z hlediska vě cné ho obsahu, nikoli (jako to bylo u HTML) jeho vzhledem

- dí ky XML doš lo k rozdě lení obsahu a formy, podle XML znač ek se dokumentu vyznač uje vý znam jednotlivý ch č á stí textu → dokumenty obsahují ví ce informací

- XHTML je ná stupcem HTML

2.2.4 Už ivatelé př idá vají cí hodnotu

- web 2.0 se jednoznač ně orientuje na aktivní participaci už ivatelů

- klí č em ú spě chu je nechat už ivatele, aby sami vytvá ř eli obsah → př í nos vý hod:

 

už ivatelská loajalita – když už ivatel do projektu investuje svů j č as a ú silí, bude mí t tendenci se k ně mu vracet a popularizovat jej mezi př á teli

ní zké ná klady – už ivatelé pracují zdarma a v rozsahu, který je nedosaž itelný i pro velké korporace (Wikipedie)

aktuá lnost a zají mavost – už ivatelé mají tendenci př idá vat obsah, který je pro ně zají mavý a relevantní

2.2.5 Komunikač ní model many-to-many

- revoluč ní, př iná š í otevř enost a demokratizaci společ nosti, mě ní zavedené vztahy a dá vá nové rysy termí nu komunikace

- oteví rá mož nosti pro novou ú roveň tvorby sociá lní ch sí tí a spojuje už ivatele do nový ch komunit

- dá vá vzniknout fenomé nu masové individualizace → př iná š í mož nost oslovit masové publikum př i zachová ní individuá lní ho př í stupu

 

2.2.6 Prozument – Producent / Konzument v jednom

- prozument = konzument, který je zá roveň vý robcem

- ná stup blogů, komunikativní ch serverů

- osobní poč í tač e daly amaté rů m k dispozici profesioná lní ná stroje a mož nosti (hudební programy, ú prava fotografií, vytvá ř ení filmů,..) → kvalitní vý stup

- do rozš í ř ení internetu byla problé mem distribuce

- mož nost ú spě š ně rozš í ř it svou tvorbu byla znač ně limitová na, protož e konzumenti nemě li mož nosti profesioná lní ch producentů

 

2.3 Ná stroje webu 2.0

§ Folksonomy – tagy/š tí tky (označ ová ní obsahu samotný mi už ivateli)

-hromadná spoluprá ce př i vytvá ř ení tagů, které anotují, popisují a kategorizují obsah

-jmenovková metoda vytvá ř ena bě ž ný mi už ivateli

-použ í vá ní libovolný ch klí č ový ch slov, asi dva roky v systé mech social bookmarking

-vý stupem,, tag cloud“ (š tí tkový mrak) – klí č ová slova vypsaná na jednom mí stě, kaž dý š tí tek je odkaz na seznam polož ek, velikost pí sma = dů lež itost

-vý hody tag cloud: č í m je dokument oblí beně jš í, tí m ví c vyniká, sprá va webu je automatická

 

§ Reputač ní systé my

-použ ití pro mí ru dů vě ry na internetu– u kaž dé ho už ivatele zaznamená na historie hodnocení

-v komerč ní sfé ř e použ ití pro podporu ná kupu v on-line obchodech

-použ ité př i prá ci s odkazy na weby-Social bookmarking systé m (už ivatelé hodnotí kvalitu strá nek)

§ Mashup (=,, mí chanice“)

-aplikace kombinují cí data z ví ce zdrojů do jednoho celku

-obsah generová n z tř etí ch zdrojů (API, RSS, Atom, …)

§ RSS – ná stroj pro syndikaci obsahu – umož ní monitorovat obsah webu

-př ihlá š ení k odbě ru novinek z webu pomocí RSS " mě ní se princip zí ská vá ní informací (informace jsou už ivateli automaticky doruč ová ny" internet se stá vá,, push“ mé diem)

-informace posí lá ny jako XML soubor

-RSS č teč ka – urč ená k prá ci s RSS kaná ly

§ Podcasting a videocasting – audio RSS

-speciá lní forma RSS, který mí sto textu š í ř í zvukové soubory (jmé no dostal podle iPod)

-způ sob jak automaticky stahovat internetové rozhlasové poř ady do kapesní ho př ehrá vač e

 

2.4 Blogy a wiki systé my

§ Blogy = weblogy (ze slov web a log = webový zá znam)

-webová aplikace obsahují cí periodické př í spě vky, autor - bloger, vš e okolo – blogosfé ra

-zahrnuje vš e od osobní ch dení ků až po oficiá lní zpravodajství firem a politický ch kampaní

-př ispí vá jen autor, malá skupina př á tel nebo š iroká komunita

-rů zný formá t – od seznamu odkazů až po rozsá hlé texty, vž dy označ eny č asem a datem

-př edchů dce: BBS-bulletin boards systé m, Uneset-elektronický mailing list

-blogy odborné nebo osobní (stá le př ibý vají cí ve vě ku 16-21), nejví ce autorů z USA

Blogy Č R – první č eský weblog – Neviditelný pes Ondř eje Nefa – zpravodajský

-idnes.cz, aktuá lně.cz, respekt.cz, které zř í dili blogy vý znamný m č eský m osobnostem

-nejzná mě jš í bloger je Ostravak Ostravski – fonetický př epis do ostravské ho dialektu

-nejvě tš í m č eský m blogovací m serverem – blog.cz, blogger.com (od Google)

-jednoduchý redakč ní systé m, není př í stupný už ivateli, mů ž e pouze upravit vzhled

 

§ Wiki systé my

-weby, které umož ň ují mě nit stá vají cí obsah

-umož ň uje vytvá ř et dokumenty kolektivně pomocí jednoduché ho jazyka

-jedna strana – wiki strana/ví ce stran – wiki systé m

-otevř enost wiki systé mu – nebude dochá zet k zá mě rné mu vandalismu

-jaké koliv š kody způ sobené vandaly mů ž ou bý t snadno a rychle napraveny

 

2.5 Př í klady webu 2.0

- web 2.0 je velmi rozš í ř en a celosvě tově použ í vá n (vidí me na ž ebř í č ku nejnavš tě vovaně jš í ch webový ch strá nek)






© 2023 :: MyLektsii.ru :: Мои Лекции
Все материалы представленные на сайте исключительно с целью ознакомления читателями и не преследуют коммерческих целей или нарушение авторских прав.
Копирование текстов разрешено только с указанием индексируемой ссылки на источник.